Jak vlastně žirafa spí? A proč má v tlamě dlouhého tmavého hada? Nebo to je jazyk?

30. červenec 2017
Žirafa je nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů

Je to sudokopytník, nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů, jeho kopnutí dokáže usmrtit lvici nebo prorazit kapotu terénního vozu. A má nejraději akácie. Kdo je to? Kdo z vás odpověděl, že žirafa, odpověděl správně. Je to nejvyšší suchozemské zvíře, dosahuje velikosti až pět a půl metru a váží až 900 kilogramů.

Díky dlouhému jazyku, stavbě páteře a ohebným nohám dosáhne na velké množství potravy. Její dlouhý a tuhý jazyk jí umožňuje strhávat větvičky a listy z trnitých stromů.

Konzumace potravy a pití zabere žirafě přibližně dvanáct hodin. Tato zvířata denně v přírodě spořádají 50 až 60 kg listů právě akácií.

A jak takové velké stvoření spí? Tak na to se redaktorka Blanka Malá zeptala zooložky Ilony Kratochvílové. „Žirafy údajně spí 45 minut za 24 hodin a ještě to mají rozděleno na několik částí. Tady to nepozoroval ani nikdo z ošetřovatelů. Je to občas vidět u mláděte, že si dokáže jakoby zahnout ten krk dozadu podél těla a položí si hlavu na zadní kýtu. Žirafy jsou tak strašně ostražité, že je prakticky nevidíte mít zavřené oči. Vidíte to u unaveného mláděte. Takže vlastně spící žirafu my nevidíme."

A v tlamě má žirafa dlouhého tmavého hada. Nebo to je jazyk?

„Uvádí se, že žirafa má 40 centimetrů dlouhý jazyk. Takto zvláštně tmavě zbarvený. Prý kdyby měla žirafa růžový jazyk, tak si jej na slunci spálí. Jazyk je výrazně pigmentovaný a slouží k přitahování větciček. A pravda je, že když se žirafa natahuje pro poslední lísteček, tak to někdy vypadá, že tu větvičku obtáčí tmavý had," vysvětluje Ilona Kratochvílová.

Žirafa je nejvyšší ze všech suchozemských živočišných druhů

Žirafy mají ve světě zvířat jediného příbuzného a to je pralesní žirafa okapi. Ta má ve srovnání s lebkou ještě delší jazyk, kterým si dosáhne až k oku. Skoro až k uchu.

Co se vlastně děje s žirafým krkem, když se ohýbá a zase narovnává

„Když se žirafa sehne, tak se vlastně její mozek ocitne dva metry pod jejím srdcem. Což je hodně velké rozpětí. Žirafa má takové vychytávky ve svých žilách a cévách. Jsou tam takové zvláštní chlopně, které působí jako přepážky a zpomalují tok krve. A na spodku lebky je rozšířené krevní řečiště, kam se ta krev rozlije, než se navalí do mozku. A když se žirafa prudce vztyčí, tak se jí nezamotá hlava, protože to funguje i naopak," usmívá se Ilona Kratochvílová.