Jak upravit svoji zahradu, aby chutnala motýlům? Je velmi vhodné sekat trávu mozaikovitým způsobem

Poradíme, jak správně sekat trávu, které rostliny jsou pro motýly doslova magnetem a jak můžeme pomoci vědcům i s blížící se celostátní akcí Motýlí půlhodinka A samozřejmě nabídneme i důležité rady, jak na jaře správně pomáhat zraněným divokým zvířatům. Do studia přišel David Číp z ekologické organizace Jaro Jaroměř.

Čtěte také

Motýlí král jasoň červenooký je o krok blíž k návratu do krkonošské přírody. Vylíhlo se 1400 housenek

Jak je na tom česká krajina s motýly? Je jich dost?
Obávám, že za chvilku nám tady budou létat už jen poletující pozdravy, protože bohužel situace je dramatická už posledních 10 let. Vždy říkáme, že už není hodně motýlů a ono to je další rok ještě horší a horší. Teď čekáme, jak to bude letos. Ovšem situace opravdu bohužel není dobrá.

Lidé často dělají tu chybu, že na zahradě vysadí spoustu barevných květin. Kdo chce ale opravdu motýlům pomáhat, jak na to?
Přesně tak, uvedla jste jeden z hlavních mýtů, protože lidé si myslí, že motýli potřebují květy. A pokud budou mít k dispozici květy, vše bude fungovat. Tak to není, protože nedílnou součástí jejich života je, že každý motýl prochází stadiem housenky. A pokud housenka nemá co žrát, tak je na tom špatně a nemůže se vyvíjet.

A to je také jeden z důvodů, proč nám dnes motýly z krajiny mizí, protože jen květy to nezachrání. Ani motýlí keře.

Čtěte také

Návrat motýla jasoně červenookého do české přírody. V jedné vesnici na Hradecku začal jeho odchov

Chápete ale obavy zahrádkářů? Vidí housenku a řeknou si, sežere mi úrodu. Nechci tady žádnou housenku.
Ano, akorát se tu můžeme bavit jen o běláscích, což je jeden z mála motýlů, který ještě zvládá způsob hospodaření v naší krajině a přežívá. Takže o bělásky se zatím tolik nemusíme bát, alespoň o ty nejběžnější druhy. Ale všechny ostatní druhy motýlů opravdu spíše patří mezi ty ubývající, ohrožené a mizející.

Co mají rády housenky, když jim budeme chtít něco dopřát?
Nejen motýli, ale celá příroda, i my lidé, máme rádi pestrost. Takže potřebujeme, aby byla příroda pestrá. Ovšem na druhou stranu zase aby nebyla pestrá až přespříliš různými invazními exotickými druhy. Ale aby byla pestrá naší původní domácí přírodou, tu, kterou známe z dob našich dědů a babiček, Celá naše krajina aby byla pestrá, jak milujeme naši vlast.

Slyšela jsem slova o genocidě hmyzu.
Je to tak, bohužel tohle se děje. Týká se to úbytku nejen motýlů, ale na těch je krásně vidět, co se děje v přírodě. I na drobnějším hmyzu, který považujeme kolikrát za obtížný. Řeknete si, k čemu potřebujeme hmyz? Ale my ho potřebujeme z mnoha důvodů, protože nám poskytuje důležité ekosystémové služby.

Čtěte také

Letos poprvé začalo s pomocí veřejnosti celostátní sčítání denních motýlů, kteří z naší přírody mizí

Například opylování nebo regulace tzv. škůdců, rozkládání biomasy v přírodě. Prostě hmyz má obrovskou úlohu v přírodě, je to zásobárna potravy pro velkou škálu zvířat, od ptáků po ježky a netopýry. Pokud nebudeme mít v přírodě hmyz, tak máme i my lidé problém.

Vy v Jaroměři jdete příkladem a divoké louky sečete tzv. mozaikovým způsobem. Proč je to pro přežití hmyzu tak zásadní?
Já mám obrovskou radost, protože my jsme začínali s mozaikovou sečí u nás na zahradě a byl jsem za exota, všichni jsme byli za blázny. Proč to tam necháváte neposečné? Jak to vypadá? Ale dnes už je takové sečení běžné, třeba město Praha jej hodně využívá, snaží se v Jaroměři i v Hradci Králové se snaží aspoň trochu.

Takže už i města začínají konečně sekat mozaikovým způsobem a také spousta lidí začíná sekat jinak. Dokonce nám volají i lidé, jak to opravdu udělat pro motýly a nejen pro ně. Pro přírodu. A berou si do péče třeba i obecní nebo městské pozemky, protože nesouhlasí s tím, když se trávník holí nakrátko.

Čtěte také

Nebojte se kopřiv! Můžete si na nich odchovat hejna motýlů, usmívá se entomolog Bohuslav Mocek

Takže mám obrovskou radost, že po mnoha letech, co jsme plakali, tak se to mění a začíná být moderní sekat mozaikovitým způsobem. To je skvělá zpráva pro motýly.

Máte spočítáno, kolik druhů denních motýlů vlastně v České republice ještě máme? A kolik z nich už musíme považovat za kriticky ohrožené?
Co se týče obecně motýlů, tak my sice známe denní motýly, ale jsou také noční motýly a těch je daleko více než denních. Přesné počty se mění, protože to jde až na několik tisíc druhů.

Co se týče denních motýlů, tak i tam se to mění, protože některé druhy bohužel už vyhynuly. U nás už je nenajdeme. Je to třeba žluťásek barvoměnný a jiné druhy. Ale tase tím, jak se nám otepluje planeta a klima, tak se některé druhy k nám v uvozovkách navrací. Když předtím u nás už třeba vyhynuly.

David Číp ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou motýlí radioporadnu s ekologem Davidem Čípem z organizace Jaro Jaroměř si můžete poslechnout v našem audioarchviu.