Jak se těží české granáty? Šperkaři je budou čtyři roky získávat v Dolní Olešnici na Trutnovsku

Vybroušený český granát
Vybroušený český granát

Úpravárenská linka a stroje obsadily pozemek vedle základní školy v Dolní Olešnici na Trutnovsku. Důvodem je naleziště českých granátů. Těžaři jich chtějí získat půl tuny. Použijí je na výrobu náhrdelníků, prstenů, náušnic a dalších šperků. Firma bude těžit české granáty zhruba na dvou hektarech. 

Oblast Kalenského potoka patří mezi chráněné ložiskové území a místo s historickým výskytem nerostů.

Šperkaři budou čtyři roky těžit české granáty v Dolní Olešnici na Trutnovsku

S Pavlem Tvrzníkem, předsedou šperkařské firmy, stojíme přímo v místě, kde se aktuálně české granáty nachází
„Je to údolní niva Kalenského potoka, kde se nachází náplavy granátonosného štěrku, který je překryt nadložní zeminou a ornicí."

Zemina se tady odkrývá zhruba do hloubky čtyř metrů. Granáty se nachází pod svrchní vrstvou hlíny.
„Ve štěrkové vrstvě, která je až na základní skále. Mocnost štěrků se tady pohybuje 1,5 až 2 metry. A nad tím je zhruba 2 až 2,5 metrů zeminy a hlušiny, kterou musíme skrýt. Vybereme štěrk, zpracujeme ho a vše opět vracíme zpátky do těžební jámy."

Pracovníci firmy museli udělat odkalovací nádrže

„Odkalovací nádrže slouží ke zpracování technologické vody, kterou používáme ve výrobním procesu na úpravárenské lince," vysvětluje Pavel Tvrzník.

Šperkaři budou čtyři roky těžit české granáty v Dolní Olešnici na Trutnovsku

Stojíme u úpravárenské linky, kde malý bagr lžící nabírá štěrk do jakési bubnové pračky.
„Dá se tomu tak říkat. Jsou tam taková hrabla, přivádí se tam voda a v onom bubnu, v té pračce, se štěrk rozdělí a rozplaví, aby se od sebe rozdělily jednotlivé částice. Kameny velikostí nad 8 milimetrů jdou do přepadu, menší částice, hlína a drobný písek propadnou i spodním sítem, které má 2 milimetry."

A Pavel Tvrzník hned doplňuje: „A tím rozdělíme zájmovou frakci 2 až 8 milimetrů, což je velikost českých granátů, které těžíme. Ta nám vypadne do takzvané sazečky."

Výstava o českém granátu v Petrohradě

Souprava šperků s granáty a říčními perličkami

Sedmnáct století českého granátu, tak se jmenuje výstava v ruském etnografickém muzeu v Petrohradě, která je jednou z akcí vyplývající z předsednictví Česka Evropské unii. Výstava má vztah k našem regionu nejenom nalezištěm drahokamů pod Kozákovem. Výstava je dílem pražského Národního muzea a obsahuje tři sta nejvýznamnějších exponátů z období od pátého do jednadvacátého století. Nejmladšími exponáty na výstavě v Petrohradě jsou současné granátové šperky Vladimíra Komňackého z Jablonce nad Nisou a kolekce šperků Družstva Granát Turnov. Český granát, neboli pyrop, slouží jako mineralogický symbol Čech a Národní muzeum soustředilo největší sbírku svého druhu, která obsahuje kolem jednoho tisíce artefaktů.

Přímo u sazečky pracuje Jaroslav Valenta.
„Musí se to tady všechno hlídat. Odkalovat, hlídat, jestli neutíkají granátky, koukat jak to běží a pracuje a kolik jde materiálu."

Je možné odhadnout, kolik granátů by na dvou hektarech těžební plochy mohlo být?

„Výtěžnost se může zdát mizivá, ale bude se tady podle prvních sond pohybovat podle odhadů v průměru kolem 30 až 40 gramů na tunu štěrku," dodává Pavel Tvrzník.

Počasí těžařům zatím přeje. Letos tu plánují pracovat až do příchodu prvních velkých mrazů.

Spustit audio

Související