Jak připomenout oběti romského holokaustu? Blíží se nejsmutnější den 9. av. A Den židovských památek

Den obětí romského holokaustu

Když se řekne holokaust, každý si vybaví pronásledování Židů za 2. světové války. Neméně hrozivý byl ale nacistický pokus o vyhlazení Romů a Sintů. Milníkem se stala noc z 2. na 3. srpna 1944. Tehdy byl v Osvětimi-Březice vyhlazen takzvaný cikánský rodinný tábor. Během několika hodin zemřelo na 4200 Romů a Sintů ze 14 zemí. Řada z nich byla i z Čech a Moravy. 3. srpen se proto připomíná jako Den romského holokaustu.

Ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové jsme se zeptali, v čem byl romský holokaust jiný než ten židovský.

„V počtu obětí, které se u Romů udávají od půl milionu až do jednoho a půl milionu. Je to velmi hrubé rozpětí, protože zejména k hromadným vraždám Romů třeba na Ukrajině docházelo bez evidencí, takže to je těžké. Ale ty absolutní počty obětí jsou prostě nižší,“ říká Horváthová.

A dále zmiňuje, že transporty Romů, které přijížděly do Auschwitz-Birkenau, nebyly automaticky posílány do plynu. V únoru 1943 tam byl zřízený tzv. cikánský rodinný tábor. Romové v něm „nechodili v nějakém táborovém mundúru, ale byli ponecháni ve svém oděvu. Byli celkově ponecháni svému osudu, ani příliš nebyli zaměstnáváni nějakou prací,“ vysvětluje Horváthová.

„Stav cikánského tábora byl tak špatný, že v něm byli Romové postižení i zvláštním druhem rakoviny, při kterém odpadávala tkáň z těla. To byl právě důvod, proč se rozhodlo o jeho likvidaci,“ dodává Horváthová.

Jak se vlastně romský holokaust mezi Romy připomíná a hraje nějakou roli v jejich identitě? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou.

Den temnoty, který ukrývá světlo

Den temnoty, který ukrývá světlo. Tak by se dal charakterizovat nejsmutnější den židovského kalendáře, 9. av. Ten letos připadá na 3. srpna. Připomíná zničení prvního a druhého jeruzalémského chrámu, ale i další katastrofy židovských dějin. Pokračuje Leo Pavlát.

První chrám zničili roku 586 před občanským letopočtem Babylóňané, druhý roku 70 Římané. „9. av však připomíná i další pohromy toho dne: mimo jiné vyhnání Židů ze Španělska roku 1492, které znamenalo konec zdejší velké židovské kultury, anebo o 450 let později v roce 1942 začátek deportací z varšavského ghetta. Čtvrt milionu Židů pak zahynulo v plynových komorách vyhlazovacího tábora Treblinka,“ vypočítává Pavlát.

„Věřící Židé si 9. av připomínají celodenním půstem, při němž se zříkají nejen jídla, ale i vody, kajícnou bohoslužbu provází četba biblického Pláče Jeremiášova a smuteční elegie,“ dodává Pavlát.

Jak podle rabínů a jejich komentářů odkazuje 9. av i k současnosti? A jak zažít i v nejsmutnější den naději? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.

Den židovských památek

Druhá srpnová neděle letos už po osmé patří Dni židovských památek. Unikátní příležitost nabízí hlavně těm, kteří se chtějí podívat na místa, která nejsou běžně přístupná. 10. srpna se po celém Česku zdarma otevřou Desítky synagog a hřbitovů. Pozvání má Jana Šustová.

Do letošního Dne židovských památek se zapojí 74 objektů na 48 místech po celém Česku. A jak říká koordinátor cestovního ruchu v Židovské obci v Praze Pavel Veselý, osmý ročník nabídne i řadu novinek:

„Oproti minulým rokům je těch novinek opravdu hodně. Jsou to například hřbitovy v Benešově, židovských hřbitov a synagoga v Bechyni, zajímavé židovské památky v Chyši, což je torzo bývalé synagogy a hřbitov, který dlouhá léta byl součástí pole a probíhala tam normálně orba, osev a sklizeň. Z toho hřbitova se vlastně vůbec nic nedochovalo, v posledních letech byl geodeticky zaměřen, oplocen, byly kolem něho vysázeny stromy, jeho plocha je udržována a dají se tam nalézt ještě zbytky náhrobků. Anebo třeba novinkou letošního roku je přístupná modlitebna v židovském ghettu Terezín.“

Zájem veřejnosti o Den židovských památek každým rokem narůstá. „Z těch dat, která máme k dispozici, bylo během loňského ročníku asi 9000 návštěvníků ve všech těch zapojených místech, což už je poměrně zajímavé číslo. Je fakt, že i díky tomuto projektu mohou lidé navštívit místa, o kterých buď ani neví, že existují, anebo o nich vědí, ale nejsou běžně přístupné,“ dodává Veselý.

Jaký doprovodný program se chystá? A co se bude dít v předvečer Dne židovských památek?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.