Jak nejrychleji ulovit rybu? Musíte dojít někam, kde berou, směje se zkušený rybář Miloš Dvořáček

Kdy jste byl naposledy na rybách?
Poslední dobou je to pravda trošku těžší. Z jara to bylo lepší, začátkem sezóny. Protože synek Adámek, teď mu budou dva roky, tak mi to příliš neumožňuje. Bydlíme teď na chatě, na Osadě vycházejícího slunce, a tam je ten prostor malinký. Tedy zjara jsem chodil na ryby, chytil jsem nějaké kapry a ostroretky.

Na rybaření je nejkrásnější naděje, že se potkám s rybou. A nevím, čím mne řeka překvapí. To je něco fascinujícího.
Miloš Dvořáček, rybář

Nebude to asi dlouho trvat a budete brát synka s sebou. Půjdete si spolu odpočinout k vodě.
Už jsem mu koupil prut. Je to v podstatě teleskopický laminát, na konci má očko. Je bez navijáku a dá se z něj udělat dvou či třímetrový až čtyřmetrový prut. Přidá se jen vlasec, kačenka a spláveček. Šup do vody a už to zkoušíme ve dvou.

Čtěte také

Brát nebo pouštět? Co všechno potřebuje vědět a mít ctitel Petrova cechu aneb začínáme rybařit

Pomalinku, na koleně, ale musíte mít samozřejmě velikou trpělivost, protože on ten prut používá jako bič. Ale je s ním veliká sranda. Hned, jak vidí, že si beru maskáče, tak říká: táto, jdeme na biby.

Jak nejrychleji můžeme ulovit rybu?
Musíte dojít někam, kde ty ryby jsou. A potom vzít něco úplně jednoduchého. Buď rohlík nebo moučného červíka, kteří se normálně prodávají, jako malou nástrahu na malý háček. A přirozeně rybě nabídnout potravu, která co nejvíce připomíná to, co ona normálně baští.

Má rybář největší požitek z toho, když se to na udici začne pohybovat nebo si užívá toho klidu a rozjímání, co ho táhne k vodě?
Klid a rozjímání mám buď u komponování muziky nebo u uvaření. Tam si já odpočívám. Ale když jsem u vody, tak jsem trošku akční. Jako bych bral luk a šípy, jako Indián, a jdu proti směru větru. To znamená, nenosím s sebou kila šrotu, abych to naházel do vody a přitáhnul ryby. A pak prováděl akci podobnou střelbě zvěře na krmelci.

Čtěte také

Rybáři se dočkali. Konečně můžou vyrazit na dravce. U rybníků v okolí Vrchlabí bylo hned plno

Já jdu a hledám rybu. Zkusím jí něco nabídnout, vlezu třeba i do vody.

Co vás tedy nejvíc baví na rybaření? Když byste měl někoho inspirovat.
Naděje, že se potkám s rybou. Máte nějaký záběr, ryba zabere. A vy ještě nevíte, co to je. Potom zásek a pomaličku, opatrně postupujete. A nevíte, čím vás ta řeka překvapí. To je prostě něco fascinujícího. Když jste na rybníku, kde jsou jen kapři, taková monokultura, tak tam je to jasné. Bum, bác, kapr. Ale na řece je úžasné, že můžete chytit od různých malých, bílých ryb, cokoliv. Ježdíka, ostroretku, může přijít i ten kapr.

Povídáte si s rybami, když je chytíte? Co jim říkáte?
No, neboj, půjdeš zpátky. Já dávám všechny ryby zpátky. Je ale pravda, že čas od času, když nastoupí tzv. hlad, doma říkají, že bychom mohli nějakou rybu ochutnat. Tak občas rybu vezmu, ale velice vybírám a ještě se omlouvám. Jak Indián, když chtěl pokácet strom, tak mu to chodil týden dopředu vysvětlovat, proč ho musí podříznout, že ho potřebuje.

Miloš Dvořáček a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Tomáš Dražek, Český rozhlas

Celou rybářskou radioporadnu s Milošem Dvořáčkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.