Jak a kde se nejpravděpodobněji můžeme nakazit koronavirem? Na to nám odpověděl profesor Jiří Beran
Dnešním dnem se díky přechodu ze čtvrtého do třetího stupně protiepidemického systému PES začíná vracet život do obchodů, restaurací nebo fitcenter.
Čtěte také
Následující dny také prověří naši ukázněnost, co se týká protiepidemických opatření. Kde se nejpravděpodobněji můžeme nakazit koronavirem? Na to nám odpověděl profesor Jiří Beran, vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
„Určitě se nejvíc nakazíme v místech, kde je intenzivní kontakt. A ten se předpokládá, že bude v nekrytém prostředí tam, kde nemůžeme uplatnit ona čtyři eR, tedy roušky, ruce, rozestupy a rozum. Pokud tohle nemůžeme uplatnit a budeme v kontaktu déle než jednu hodinu s pozitivním člověkem, potom riziko, že budeme infikováni, stoupá."
Čtěte také
„Při letmém kontaktu a běžném dodržování protiepidemických opatření s největší pravděpodobností ani neonemocníme. Může se stát, že i přes tato opatření onemocníme, ale ta infekční dávka je velmi nízká a vytváří jen slabé a mírné onemocnění."
„To nejhorší, co vždy bývá, je přenos do, řekněme, vnímavé a zároveň ohrožené skupiny populace. A tam se zdá, že daleko nejvíc dominuje přenos mezi rodinnými příslušníky. Protože ten kontakt je intenzivní, nechráněný a trvá delší dobu, děje se tak při různých rodinných oslavách. Já tím nechci říci, abychom tuto skupinu osob nějak intenzivně izolovali."
Čtěte také
„Ale chci zdůraznit, že letmý kontakt 15 až 20 minut, při dodržení nějakých pravidel, je velmi žádoucí a dobrý. Ovšem na druhou stranu nechráněný kontakt a vytváření dlouhodobého pobytu s touto osobou v době, kdy nevím, jestli bych mohl být infekční, je rizikové."
„Setkávání o Vánocích by tedy podle mého mělo proběhnout raději v několika dnech a vždy jen v krátkém kontaktu. Navštívíme své příbuzné, předáme jim dárky a zase po krátké době odejdeme. Určitě, pokud máme v rodině někoho, kdo patří do ohrožené skupiny osob, pak bychom se měli snažit, abychom ve chvíli, kdy si myslíme, že bychom mohli prodělávat onemocnění, máme počáteční příznaky, abychom se od nich určitě separovali a nebyli s nimi v delším kontaktu," doporučuje prof. MUDr. Jiří Beran.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. (*1960)
je od dubna 2002 ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Založil a od roku 2002 do roku 2008 vedl obdobné centrum při Klinice infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové. S krátkou přestávkou je od roku 2004 vedoucím Samostatného výukového pracoviště tropické a cestovní medicíny Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.
Související
-
Epidemiolog Rastislav Maďar: „Optimismus se s opatrností nevylučuje. Odpovědnost je na každém z nás“
Nouzový stav bude v Česku platit až do 17. května, vláda ale zároveň rozhodla o dalším postupném uvolňování některých opatření. Situace se postupně vrací k normálu.
-
Viroložka Vanda Boštíková: „Pokud se odpoutáme od stresujících zpráv, pak máme napůl vyhráno“
Dr. Tom Frieden, který vedl boj proti epidemii eboly v Africe, zdůrazňuje, že na pořadu dne nejsou otázky kde a co vyvolá další pandemii. Jde jen o to, kdy se tak stane.
-
Krajský hygienik MUDr. Ivan Kučera: „Chce to klid. Nepodléhejme panice, virus je součástí přírody“
Vláda vyhlásila na 30 dnů nouzový stav na celém území republiky v důsledku ohrožení zdraví obyvatel. Česko čelí nárůstu počtu pacientů nakažených novým typem koronaviru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
