Ischemická choroba srdeční = největší zabiják západního světa. Obrovská zátěž na zdravotnický systém
V radioporadně se budeme věnovat našemu srdci. Ve stidiu vítám MUDr. Michala Paďoura, který působí hned v několika zdravotnických zařízeních. Jednak je to Kardiologická a angiologická ambulance v Lázních Bělohradě, také Fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze a zakládal i kardiocentrum v Karlových Varech, kde několik let působil jako primář.
Čtěte také
Co to je vlastně ischemická choroba srdeční?
Zkusím být stručný. Ischemická choroba srdeční je, jako každá ischemie, nedokrevnost. Podkladem toho je zúžení srdečních tepen, na základě kterého vzniká špatné prokrvení srdečního svalu, který potom trpí nejčastějším projevem ischemické choroby srdeční, což je tzv. angína pectoris.
Bolest na hrudi vzniká typicky při námaze. Čím větší je to zúžení srdečních tepen, tím menší námaha stačí pacientovi k tomu, aby vznikla bolest na hrudi, aby vznikla ona ischemie.
Úplně hraniční situace nastává, když je srdeční tepna, která přivádí krev a živiny k srdíčku, úplně uzavřená. Potom vzniká třeba infarkt myokardu. To je taková jednoduchá definice.
Čtěte také
Faktem je, že to je největší zabiják v západním světě. Nejvíce lidí v této chvíli trpí ischemickou chorobu srdeční. V důsledku srdečního selhání ročně v České republice umře něco mezi 50 až 60 000 lidí. Bohužel dalším momentem je, že to je obrovská ekonomická zátěž pro celý zdravotnický systém, protože ona léčba a množství pacientů stojí spoustu peněz.
Čím vznikají ta zúžení srdečních tepen?
Jsou to v podstatě nánosy cholesterolu, tukových látek na tepnách. S tím souvisí některé věci, které považujeme za rizikové faktory. Například kouření, nadváha, nesprávná strava, málo pohybu, sedavý způsob života, cukrovka je velmi podstatný faktor, dále vysoký tlak.
To jsou všechno věci, které můžeme ovlivnit a pacientům radíme. V ambulancích řešíme tzv. sekundární prevenci, to znamená, když už pacient diagnózu má, tak, aby se choroba nezhoršovala. A pak je tu bohužel také faktor genetický, který ovlivnit nemůžeme. I s tím také zkrátka musíme počítat.
Čtěte také
V jaké fázi onemocnění k vám většina pacientů přichází? Už mají nějaké obtíže?
Ano, nejčastěji přicházejí právě s bolestí na hrudi. Typicky šedesátník, kuřák s nadváhou, se sedavým způsobem života, jehož tatínek třeba také infarkt. Přijde s tím, že má pálení na hrudi, které přichází při námaze, speciálně při chůzi do kopce. U takového pacienta je diagnóza poměrně jednoduchá.
Takového člověka posíláme přímo na speciální vyšetření, na srdeční angiografii, kde se pomocí rentgenového přístroje a kontrastní látky zobrazují srdeční tepny a my vidíme, na kterém místě a jak mnoho jsou tepny postiženy. Jestli je tam jedno zúžení, které se potom spraví tzv. angioplastikou, nebo je tam více zúžení či uzávěrů, které je pak nutno operovat klasickou operací, tzv. bypassy.
Celou radioporadnu s MUDr. Michalem Paďourem týkající se ischemické choroby srdeční si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
