I v našem kraji by se měli kvůli moru víc lovit divočáci. Odstřel komplikuje nesklizená úroda

„Plodiny dozrávají. A ta zvěř už je v těch plodinách nalezlá, v těch řepkách a kukuřicích," říká Robert Mazurek, který patří mezi zkušené členy mysliveckého spolku Machov. V posledních dvou týdnech ulovil dvě divoká prasata. Prý měl ale hlavně štěstí, podle něj je totiž běžné, že stádo tráví dlouhé hodiny uprostřed vzrostlého pole a myslivcům tak nezbývá než čekat.

Čtěte také

„Někdy se to povede, někdy ne. Někdy člověk chodí a dva tři měsíce nevidí prase. A někdy střelí tři za týden," doplňuje Robert Mazurek.

Při lovu sice myslivci mohou využít i dříve zakázané metody, ani to ale úspěšný odstřel nezaručuje.

Naháňka divočáků přímo v Ústí nad Labem|foto: Gabriela Hauptvogelová

Podle hospodáře Mysliveckého spolku Velké Poříčí Jiřího Vítka i proto, že divoká prasata jsou mimořádně chytrá zvířata. „Chodí k posedům, kde si očichávají žebříky, jestli je tam ten pach intenzivnější. A podle toho poznají, jestli jsou ta pole hlídaná."

Počty odstřelených prasat rok od roku rostou

Loni myslivci ulovili víc než 163 tisíc divokých prasat, přesto se jejich stavy redukovat nedaří.

„Tím intenzivním lovem, každým výstřelem ta prasata učíme nové a nové zkušenosti. Pokud není střelena ta bachyně, tak vlastně učí ty své potomky, aby byli obezřetnější a obezřetnější," dodává Jiří Vítek.

Pro prasata smrtelně nebezpečný africký mor se v Česku zatím objevil jen na Zlínsku a pouze u divokých prasat. Opatření a doporučení Státní veterinární správy se ale týkají i chovatelů domácích vepřů.

„Drobní chovatelé nesmí skrmovat kuchyňské zbytky. To je zakázáno vyhláškou již delší dobu. Ale veřejnost o tom neví. Za další, záleží na nich, zda si pořídí desinfekční rohože. Pokud přijdou chovatelé z lesa, neměli by ve stejném oblečení dávat krmení prasatům. Neměli by používat takzvané zelené krmení. A samozřejmě na zvážení je také použití podestýlky," říká ředitel Krajské veterinární správy pro Královehradecký kraj Aleš Hantsch.

Africký mor se u prasat projevuje vysokou horečkou, zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Nakažené kusy téměř ve všech případech hynou.