Hromnice. Podle starých zvyklostí byste dnes neměli příliš žertovat, tančit, ani brát do ruky jehlu

2. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruce a světlo v nich (ilustrační foto)

„Na Hromnice - půl zimnice a půl píce“ říkávali hospodáři. S druhým dnem druhého měsíce roku bývala spojena i řada obyčejů a magických praktik. Například se symbolem světla, svící Hromničkou, se v tento den měly obcházet úly; čarovalo a léčilo se s ní ale po celý rok.  

Od pranostik až k lidovému stolu pojďme teď s historikem Janem Luštincem a reportérkou Eliškou Pilařovou.

Čtěte také

Na Hromnice měly být ještě závěje sněhu.
„A naši předkové to dokonce rádi viděli, protože tvrdili, že pokud jsou tmavé Hromnice, když chumelí, tak zimy už mnoho nezbývá. Ono se také říká: Na Hromnice o hodinu více. Ale on je ten den delší už asi o hodinu a dvacet minut."

„Sčítá se to dohromady a jednotlivá úsloví na sebe navazují. Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále a na Hromnice o hodinu více. Potom nám to dá dohromady hodinu dvacet minut téměř přesně, jak to dnes je."

Čtěte také

Druhého února to musel být už od pradávna zvláštní předěl v běhu roku.
„Samozřejmě k Hromnicím se váže celá řada zvyklostí důležitých obřadů. Je to doloženo už v pohanských dobách, nicméně tu současnou podobu získaly pod vlivem křesťanství. Ten svátek se jmenuje Uvedení Páně do chrámu."

Marie poprvé přináší Ježíška do kostela. Potká ji moudrý Simeon a ujistí ji, že Kristus se stane světlem.
„Světlem, které osvítí národy."

Tehdy světlo = svíce

„Z toho potom vznikl zvyk světit svíce jako ochranu proti bleskům. Ty se samozřejmě světí dodnes, lidé si je odnášejí z kostelů. My ostatně stojíme kousek od kostela. Ovšem dnes už se svíce nezapalují proti bouřce, ale jako symbol světla."

Vážit si světla? – kdo by na to myslel!

„Naši předkové tady v Krkonoších měli ještě jednu zajímavou zvyklost. Hromnicemi končilo vánoční období a muselo se na ten den nechat něco z jídla, které se jedlo na Štědrý den."

Čtěte také

Jak říkával Lojza Škrabálků v Pasekách, takové anýzky, to když pobylo, tak to bylo teprve něco. Takže si možná jejich hrstičku schovat na Hromnice?
„Samozřejmě anýzka byla na Hromnice dobrá, ale někdy v těch početnějších rodinách prostě do Hromnic nevydržela."

Svíčky, ze kterých se posvěcením staly Hromničky, vyráběla v Jilemnici na náměstí slavná rodina Krauseů, mydlářů a voskařů.

Právě z této rodiny pocházela manželka spisovatele Jaroslava Havlíčka. Od jeho narození 3. února roku 1896 uplyne zítra 125 let, tedy rovné jedno a čtvrt století.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.