Hřebčín v Heřmanově Městci ukrývá utajený poklad Kinských

Stáje stojící nedaleko centra města naproti zámku nechal v roce 1875 postavit kníže Ferdinand Bonaventura Kinský. Původní konírna tehdy samozřejmě nesloužila pro výcvik starokladrubáků jako je tomu dnes, ale koním pro parforsní hony, dostihy a šampiony koňského póla. Z Heřmanova Městce také pochází jediný Čech, který vyhrál Velkou liverpoolskou – kníže Karel Kinský.

Rodový znak Kinských nese většina exponátů malého muzea, ke kterému vede cesta přímo kolem koňských žlabů. Desítky ohlávek, uzd, třmenů a postrojů sloužily právě knížecímu rodu. Šlechtické děti pilovaly jízdu nejprve na ponících a poté přesedlaly na regulérní koňskou velikost.

Nejstarší exempláře pamatují dvě století|foto: Josef Kopecký

A s pilným tréninkem souvisí i další zajímavost – knížecí autoškola. Místo řízení auta jde ale pochopitelně o ovládání koně, přesněji tedy koňského spřežení. Speciální trenažer sloužil vozatajům ke správnému pochopení jízdy a získání patřičného grifu. Čtyřnohé krasavce supluje železné závaží a záleží na šikovnosti žáka, zda se propracuje k jedno-, dvoj-, troj- nebo nejobtížnějšímu čtyřspřeží.

Skutečnou lahůdkou je pak takzvaná galasedlovna. Sbírka zahrnuje kusy staré dvě století, které budí dojem, že je knížepán pověsil na hřebík teprve před několika minutami. Platí ale jen první část – drtivou většinu předmětů v Heřmanově Městci zanechali Kinští, stáje však byly zestátněny hned po válce, v roce 1946.