Hradecko-pardubická spolupráce. Tradiční hradecká houbařská výstava bude v pardubickém zámku

Tedy s košíkem jste k nám dnes nepřišla.
Košík mám samozřejmě nachystaný. Ale prázdný.

Takže nerostou?
Rostou, ale bohužel ne příliš u nás na východě Čech, obzvláště tady v Královehradeckém kraji je ta situace velmi špatná. Čekali jsme, že zaprší a podzim to zachrání. Zatím to ale vypadá velice prachbídně.

Tereza Tejklová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové |foto: Milan Baják

Kde tedy rostou, když ne tady v Královéhradeckém kraji, okolo Hradce Králové? Kde najdeme houby?
Co jsem tak viděla nebo vysondovala, vypadá to, že rostou na Vysočině, případně pak v jižní části republiky.

Slyšel jsem, že v jižních Čechách nosí košíky plné hub.
Bohužel jižní Čechy jsou od nás velmi daleko a vím, že nálezy tam jsou. Ale třeba na Šumavě už teď lidé moc nepochodí, protože tam se opakují téměř každodenně už docela silné ranní mrazíky. A to houbám samozřejmě nevyhovuje.

Statisticky nejčastější houbou způsobující otravy je pečárka zápašná. Velmi se totiž podobá jedlým žampionům. Ta otrava není fatální, ale je častá.
Tereza Tejklová, mykoložka

My jsme ale dnes ve vysílání mluvili s posluchačkou, která nám ráno telefonovala z Krkonoš a říkala, že rostou.
To by mě docela zajímalo kde, protože já jsem byla před 10 dny v Labském dole a musím říct, že tak špatné jsem to tam ještě nezažila.

Na smaženici nebo na guláš si houby v zimě nasbírá opravdový fajnšmekr. A to Tereza Tejklová je!

• Upravit
• Smazat

Vždy když do Českého rozhlasu Hradec Králové přijde mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech v Hradci Králové, tak je jasné, že půjdeme na houby. Ale teď v zimě? V těch závějích, když se člověk podívá ven? I v Hradci Králové mrzne a napadl sníh.

Každý má svá místečka, kde ví stoprocentně, že něco najde. Které druhy hub by teď na podzim, kdyby zapršelo, měly růst?
Hradečáci mi jistě dají za pravdu, že v nejbližším okolí města a na Novém Hradci rostou hlavně hřiby hnědé v borových lesích, případně hřiby smrkové, klouzky, kozáci, holubinky, ryzce. Oni sice občas rostou, ale nejsou to takové žně na kosu, jako pamatujeme třeba z loňského roku. Jsou to ojedinělé nálezy na nějakých trochu vlhčích místech, kde tomu ta voda hodně pomůže. Ale v lese, který je otevřený, nenajdeme téměř nic.

Co třeba žampiony? Ty jsou možná první na světě když zaprší. To bývají první houby po dešti.
Přesně tak, žampiony patří mezi, jak my říkáme, podešťovky. Co jsem viděla, tak tady v okolí hradeckého okruhu roste pečárka neboli žampion Bernardův, což je druh, kterému vyhovují zasolená místa. Jak se v zimě solí na silničním okruhu, tak se tam sůl dostává do půdy a roste tam právě tento druh houby. A občas se dá narazit i na pečárku polní.

Letošní tradiční hradecká houbařská výstava bude v Pardubicích|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

A občas se dá také určitě narazit na pečárku zápašnou a tady si musíme dát velký pozor.
To je jedovatý druh žampionu, respektive mírně jedovatý. Poznáme ji podle toho, že když poškrábeme třeň, čili nožku, tak velice rychle intenzivně žloutne. Zároveň houba nepříjemně smrdí po dezinfekci a ta by nám při konzumaci mohla způsobit žaludeční a střevní obtíže. Takovou houbu nebrat, musí vonět příjemně anýzem. A houbou.

I v hřibovitých houbách je několik zástupců, na které bychom si měli dát pozor.
Samozřejmě i mezi hřiby jsou nejedlé, případně jedovaté druhy. Když jsem byla malá, tak mě rodiče varovali především před hřibem žlučníkem neboli hořčákem. To je houba, co vypadá jako pravý hřib a když ji otočíme, má narůžovělé rourky a je úporně hořká. Ale tady musíme dávat pozor i na pravý hřib satan. Teplomilný druh, který roste i na několika lokalitách v nejbližším okolí Hradce Králové. Ten je jedovatý. Těch nejedlých nebo jedovatých druhů ale existuje více. Pokud si nejsme jistí, tak houby s šedobílým kloboukem, tedy hřiby s šedobílým kloboukem nebo hřiby s červenorůžovofialovým kloboukem necháme v lese. Jsou to buď jedovaté, nejedlé, nebo vzácné druhy.

Tedy krásné barevné hřiby nechat v lese.
Pro jistotu raději nechat.

Letošní tradiční hradecká houbařská výstava bude v Pardubicích|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Letošní podzimní tradiční výstava hub bude v Hradci Králové na netradičním místě.
Posluchači asi vědí, že se v Hradci Králové opravuje muzejní budova, kde výstavy tradičně bývají. A tak jsme se skutečně letos rozhodli pro poměrně netradiční počin a naše výstava bude vlastně Hradecko-pardubická. Bude se konat v pardubickém muzeu na zámku ve velmi krásných prostorách. Takže pokud by si někdo chtěl udělat výlet, může sednout na vlak nebo na autobus a přijet se podívat na pardubický zámek.

Tak mě napadá, že to je možná velká výhoda, když v našem kraji houby moc nerostou, že možná na Pardubicku rostou, ne?
Na Pardubicku to také není žádná velká sláva, ale přeci jen jižní část Pardubického kraje je o něco bohatší na houbařské úlovky, než naše Královéhradecko.

Letošní tradiční hradecká houbařská výstava bude v Pardubicích|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Kde tedy budete shánět vzorky na výstavu?
To budeme plánovat. Sedneme si nad mapu a počítat kilometry. Předběžně to časově vypadá, že skutečně budeme muset zajet na Vysočinu, případně na Šumpersko.

Výstava bude opět dvoudenní. V pátek 5. října a v sobotu 6. října. Co nás tam čeká kromě hub? Budete určovat donesené vzorky?
Samozřejmě, po celou dobu výstavy bude k dispozici mykologická poradna, případně tam budou k dispozici doktorka Samková a doktor Faltys. Kdyby posluchači měli nějaké botanické dotazy, bude tam i výstava aktuálně rostoucích bylin, kterých pravda také není v současné době mnoho. Zájemci mohou navštívit i čtyři přednášky, které budeme mít. Dvě v pátek, dvě v sobotu vždycky v odpoledních hodinách a jsou tam různá témata. Jedovaté houby, je tam i něco o zajímavých botanických nálezech z poslední doby, takže každý si jistě přijde na své.

Najít pěkné hřiby vždy potěší|foto: Iveta Jedličková

Vy jste si někdy lámala hlavu s nějakou houbou? Že by někdo donesl houbu a vy jste úplně přesně nevěděla na první pohled, co to je?
To se stává docela často, protože jsou druhy, které prostě nepoznáte pouhým okem. Musíte je třeba dát pod mikroskop. Někdy se dá houba určit do rodu, třeba víte, že to je pavučinec. Ale někdy skončíte i na tom, protože pavučinců u nás roste zhruba 500 druhů. A toto určování skutečně snadné není.

S čím se vůbec nejčastěji lidé u nás otráví? Jakou houbou? Existuje nějaká statistika?
Statisticky nejčastější houbou způsobující otravy je právě ona zmiňovaná pečárka zápašná. Velmi se totiž podobá jedlým žampionům. Ta otrava samozřejmě není fatální, ale je častá. Protože roste třeba i ve městech. Právě proto způsobuje otravy. A pak mezi podchycenými, takovými zákeřnými otravami, vede především muchomůrka tygrovaná nebo-li panterová. A nějakých pár případů do roka je otrava po muchomůrce zelené.

Tam už je to asi horší s tou otravou.
Tam je to skutečně horší, tam už nastupují trvalé zdravotní následky. Záleží, po jaké době se to chytne.

Čtěte takéMuzeum východních Čech v Hradci Králové

Tedy musíme dávat velký pozor, co sbíráme. Sbírat jen to, co známe, viďte? To je asi základní pravidlo.
Přesně tak, popřípadě pokud něco neznáme, přijít se zeptat ještě předtím, než houbu zkonzumujeme.

Čím jsou houby naopak zdraví prospěšné? Co je v houbách? Vitamíny či minerály?
Minerály tam jsou, a nějaké vitamíny také. Houby obsahují hodně vody. Tedy pokud se nebudeme dopouštět takových vyloženě nezdravých úprav jako je smažení v trojobalu na sádlíčku, což je mimochodem velmi dobré, tak houby mohou pomáhat třeba i při redukční dietě.

Tereza Tejklová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto: Milan Baják

Terezo, kdyby teď začalo pršet, za jak dlouho by se mohly houby objevit? Týden, 14 dnů?
U těch hřibovitých, které posluchače zpravidla zajímají nejvíc, je to zhruba 14 dnů až tři týdny.

Tak si budeme držet palce.
A budeme si muset počkat. Bylo by pěkné, kdyby se houby snažily tu letošní sezonu dohnat.