Hradecké vodní pólistky Šárka a Marie jsou mistryně světa v kategorii Masters 45+: Pořád nás to baví
Nedávno jsme objevili zprávu, že dvě zaměstnankyně hradecké fakultní nemocnice Marie Makovská a Šárka Kratěnová se v srpnu zúčastnily letošního mistrovství světa v plaveckých sportech v Singapuru. A pozor, spolu s českým národním týmem ve vodním pólu v kategorii Masters vystoupaly až na úplný vrchol a na krku jim tedy visí nejkrásnější zlaté medaile.
Jsem moc rád, že k tomuto úspěchu mohu teď oběma ženám osobně blahopřát, protože Marie Makovská i Šárka Kratěnová jsou dnes s námi ve studiu. Gratuluji ke skvělému úspěchu. Jak se vám to povedlo?
Šárka Kratěnová: Daly jsme dohromady partu 13 úspěšných a dlouhodobých pólistek a rozhodly jsme se, že to zkusíme. Věkově jsme to splňovaly a rozjely jsme se. Už to byl pro nás druhý turnaj, poprvé jsme byly ve španělské Barceloně, tam jsme získaly třetí místo. Takže jsme měly velikou motivaci trénovat a dotáhly jsme to až ke zlatu teď v Singapuru.
Čtěte také
Marie Makovská: A já bych jen podtrhla, že to je obrovský úspěch. Protože je nás 13 v oné věkové kategorii Masters, tedy těch zkušenějších, a stále se držíme, jsme schopny hrát a pořád nás to baví.
Vás voda, plavání a vodní pólo provází celý život. Teď mě ovšem zajímá, koho jste v Singapuru porazily a kdo byl nejtěžším soupeřem?
Šárka Kratěnová: Porazily jsme Austrálii a USA, to byly v naší kategorii velké soupeřky. My jsme hrály kategorii 45+. Celkem se hrálo šest zápasů s tím, že ty mladší, to znamená kategorie 30+ a 40+ se do naší kategorie už nezapočítávaly. A s nimi jsme tedy úplně nevyhrály.
Jaká byla atmosféra v Singapuru? Byl to obrovský podnik, mistrovství světa. Užily jste si to i po této stránce?
Marie Makovská: Určitě je zajímavé takovou akci zažít, i tamní klima, vůbec i lidé jsou tam trošku jiní než my. Já vždy říkám, že na nás koukají jakoby zespoda, protože jsou menší. A je v tom určitý respekt. V Asii ale není tento sport tolik populární, takže šlo o to jej tam ukázat. Hraje se více v Evropě a jinde ve světě.
Když jsme skončily s plaváním, voda a trénink nám chyběly. Chodily jsme se dívat na kluky, jak hrají vodní pólo. A to se nám líbilo.
Šárka Kratěnová, mistryně světa ve vodním pólu
Jak vy jste se k vodnímu pólu dostaly? Spojuje vás dvě také práce ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Ale myslím si, že vaše přátelství drží už mnohem déle.
Šárka Kratěnová: To je pravda. My se známe už od první či druhé třídy základní školy, protože jsme obě dvě závodně plavaly. Já od druhé třídy, Maruška od první třídy. A plavaly jsme zhruba do 13 či 14 let. A potom, když jsme s plaváním skončily, tak nám voda a trénink chyběly. Chodily jsme se dívat na kluky, jak hrají vodní pólo. A to se nám líbilo.
Čtěte také
Kluci tedy pro vás byli velkou motivací.
Marie Makovská: Ale především onen pohyb ve vodě. Ten se nedá ničím nahradit. A když to ještě spojíte se zábavou. Prostě, když umíte plavat, tak co dělat jiného? Parta holek a kluků a dá se to dělat až do našeho věku.
Vy jste tedy založily tým ženského vodního póla v Hradci Králové?
Šárka Kratěnová: My jsme měly zhruba půl roku určitou pauzu, když jsme skončily s plaváním. A daly jsme se dohromady, sešly jsme se a oslovil nás trenér mužů, jestli si to nechceme vyzkoušet. Tak jsme říkaly, proč ne a začaly jsme pomalinku chodit na tréninky. Ze začátku to vypadalo tak, že kde byl balon, tam byly všechny, protože jsme rychle plavaly. Ale postupně jsme se to naučily, sehnaly jsme spoustu nových děvčat a jely jsme. Začalo nás asi 25.
Marie Makovská: Takových těch vyložených plavkyň byla zhruba polovina, přibraly jsme k nim mladší holky, které chodily tajně trénovat, protože u plavců je pólo trošku takový druhořadý sport. Plavci to nemají moc rádi. A pak jsme ještě oslovily holky z gymplu, kdo trochu uměl plavat, abychom mohly založit tým. Kdo měl ruce, nohy a ochotu se pohybovat ve vodě. Tak jsme začaly.
Čtěte také
Jak je to už dlouho?
Marie Makovská: Byl to myslím rok 1992, takže už je to poměrně velká tradice. My ale ty roky nepočítáme.
Můžeme trošku přiblížit vodní pólo jako sport? Je to, dá se říci přeneseně, něco jako vodní fotbal?
Marie Makovská: Spíše se to přirovnává k házené. V bazénu je prostě šest hráčů a brankář, je tam postupný útok na soupeřovu branku, je to hodně podobné házené.
Míč na vodní pólo je nějak speciální?
Marie Makovská: Je tvrdý s takovými vroubky. Proto hráčky mají také čepičky. Samozřejmě i pro označení, abychom se viděly, protože máte ve vodě poměrně zúžené periferní vidění, jste na hladině, do toho vám cáká voda, a máme vidět 20 metrů doprava a doleva. Takže to vidění je špatné, proto barevné čepičky, abychom se rozlišily. A čísla, aby zase na nás dobře viděli rozhodčí. A klapky na uších. Ty nejsou proto, abychom lépe slyšely nebo něco takového. Je to vyloženě ochrana, protože ten balon je tvrdý. A pokud by vám narazil do oblasti ucha, tak vám protrhne bubínek.
Čtěte také
Je to krásný sport, ovšem také docela drsný. Protože diváci nevidíme to, co se děje pod vodní hladinou. Ani rozhodčí to často nevidí. A chlapi pólisté mi vyprávěli, že se tam dějí nejrůznější věci.
Šárka Kratěnová: Je to tak, pod vodou se děje spoustu věcí. Ale teď musím říci, že právě na tom Masters už to bylo příjemnější, protože hrají lidi, kteří to pólo umí a milují. Není to tedy tak drsné, je tam přátelská atmosféra. U nás tedy nebylo žádné zranění nebo něco takového. Prostě jsme si to jely užít a bylo to hodně napínavé. Když jsme třeba hrály a konečný výsledek byl 7:7. Potřebovaly jsme vyhrát a následovaly penalty. Ale opravdu to nebylo tak, že bychom se nějak škrábaly nebo hodně chytaly, lámaly si ruce. To tam není.
Marie Makovská: Ženy hrají trošku jiný styl póla. Musíme mít ostříhané nehty, aby nedocházelo k poraněním kůže, kopy a nárazy jsou pod vodou tlumené, to znamená, není se čeho bát. I když člověk občas dostane ránu, tak to samozřejmě cítí, a já vždy říkám, že i v této hře je to o především o chytrosti. Musíte předvídat, co udělá protihráč, vnímat pohyb jeho těla a předcházet tomu. Podobně jako v judu, musíme přemýšlet dopředu. Takže nejen, že sledujete, co se hraje nad vodou, ale pohybem těla vnímáte, co se děje pod vodou. A musíte si dopředu nachystat pozici, abyste se pak mohl prosadit proti druhému hráči. Já to znám z pozice obránce.
Jde o pohyb ve vodě, ten se nedá ničím nahradit. A když to spojíte se zábavou, partou holek a kluků, dá se to dělat až do našeho věku.
Marie Makovská, mistryně světa ve vodním pólu
Šárka je také obránce?
Šárka Kratěnová: Já mohu hrát v obraně i v útoku, podle toho, co je potřeba. Ale lepší je obrana, protože útok je rozhodně fyzicky náročnější. Tam musí být člověk hodně aktivní.
Čtěte také
Jaká je základna pro ženské vodní pólistky v Hradci Králové? Kolik vás teď aktuálně je?
Marie Makovská: Přesně vám to neřeknu, protože je nás málo. Třeba ligovou soutěž už hrajeme spojené s Táborem, kde jsou mladé, dorůstající holky, které zase dosud ligu nehrály. Takže si vypomáháme. A vodních pólistech už v tomto zralém věku tolik není. Mládež nedorůstá, což nás mrzí, protože je to opravdu krásný sport a dá se hrát, když si v něm najdete zalíbení, až do vysokého věku. Já pracuji jako fyzioterapeut a pohyb ve vodě všem doporučuji. Je to vhodné i pro malé děti. A pohyb vůbec, když se ho naučíte, tak vás drží celý život. Vodní pólo je krásný sport a pokud by kterékoliv z dětí mělo zájem, mohou nás rodiče kontaktovat a vezmeme je na ukázkovou hodinu s dětmi kdykoliv v pátek od 18 hodin na plavecký bazén na Eliščině nábřeží v Hradci Králové.
Kdyby vás teď poslouchala nějaká dáma, která byla třeba zvyklá sportovat a neví, kam se teď vrtnout, může mezi vás?
Marie Makovská: Může. My bychom byly rády samozřejmě za mladší ročníky, tedy dívky od 10 let. Je lepší, když už umějí trochu plavat a udrží se nad vodou. A pak mohou přijít i slečny patnáctileté, šestnáctileté, dvacetileté, které plavaly a chtěly by zúročit onen naučený pohyb ve vodě. A přidat k tomu nadstavbu, potom je to pólo.
Čekají vás v nejbližší době další zápasy? Co máte před sebou?
Šárka Kratěnová: Máme v plánu jet za dva roky znovu na mistrovství světa, to má být tentokrát v maďarské Budapešti, takže máme velkou motivaci trénovat. Mistrovství světa Masters je vždy jednou za dva roky a mezitím je mistrovství Evropy. S děvčaty na skupině jsme se bavily, že v květnu příštího roku bychom mohly jet na turnaj do Barcelony. Takže ještě ladíme, jestli pojedeme na Evropu, nebo do Barcelony. Domlouváme se, jak to bude.
Marie Makovská a Šárka Kratěnová, vodní pólistky z Hradce Králové, které letos v srpnu spolu s českým týmem přivezly ze Singapuru z mistrovství světa v plaveckých sportech v kategorii Masters nejkrásnější zlaté medaile. Děkuji za rozhovor a ještě jednou moc blahopřeji.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
