Hradecké minuty! Židovská komunita v Hradci Králové I

16. květen 2026

Milí posluchači, v dnešních Hradeckých minutách věnujeme pozornost hradeckým židům. Přestože se spekuluje, že už ve středověku mohli být židé usazeni na Kavčím plácku, poblíž Malého náměstí, nemáme o tom dochovanou žádnou zprávu.

Čtěte také

Zdá se, že z důvodu nevelké rozlohy hradeckého návrší si hradečtí měšťané pečlivě hlídali, aby se komunita ve městě neusadila, a nezmenšila tak počet měšťanských parcel. Situace se změnila až během třicetileté války, kdy došlo k velkému úbytku obyvatelstva a zániku řady domů. Právě tehdy se ve městě usadili první židé.

Na základě dotazu místodržitelství, tehdejšího nejvýznamnějšího zemského úřadu, kontaktoval Hradecké v roce 1650 podkomoří, aby nashromáždili informace, kolik bylo k roku 1646 ve městě židů a kolik je aktuálně židů starších 20 let, 10 let a mladších.

Konkrétní údaje přináší celozemský Soupis poddaných podle víry z roku 1651, z něhož vyplývá, že v Hradci žilo 37 židů, obývajících tři domy. Post rabína držel jistý David Tachovský.

Čtěte také

Výsledkem této soupisové akce byl mj. příkaz k vypovězení židovského obyvatelstva z města, k čemuž došlo 6. prosince 1652. Židé tedy z Hradce opět mizí, a to nadlouho.

Obecně jsou pak židé vzpomínáni např. v reskriptu podkomořího Vratislava, který v souvislosti s šířící se morovou nákazou Hradecké v roce 1680 varoval, aby nepovolili příchozím židům vstup do města ani do hradeckých vesnic a přerušili s nimi obchodní aktivity, zvláště pak obchod s oděvem, v němž se mohly držet blechy šířící nákazu.

Už jsme v jednom z dřívějších dílů vzpomínali, že se Hradeckým podařilo město i jeho vesnice před tímto morem, který náleží v dějinách k nejhorším, díky řadě opatření uchránit.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.