Hradecké minuty! Zámeček na Novém Hradci

Nejprve na sebe upozornil císařský rychtář Václav Bláha zastávající úřad v letech 1668-1680. Velkou kariéru udělal i jeden z jeho potomků Josef Benedikt Bláha, který stál v letech 1726-1746 v čele hradecké městské rady. A právě u něho můžeme začít rozplétat klubko osudů hradeckého Zámečku.

Čtěte také

Hradecké minuty! Pokles úrovně městského úřadování za třicetileté války

Josefova matka Anna Bláhová totiž vlastnila na kopci svatého Jana, kde se též říkalo Na Vinici, malý domek. Po ovdovění se provdala za Františka Pichlera, hradeckého primase z let 1702-1719, který na pozemku začal budovat stavbu, o níž ve svém kšaftu hovoří jako o „stavení velkém kamenném".

Anna však zemřela a František se oženil s Terezií Dynkovou, která posléze budovu zdědila. Dokončení honosné barokní předměstské vily pak již bylo v režii Josefa Benedikta Bláhy, kterého Terezie určila za svého dědice. Bláhové drželi Zámeček až do roku 1738 a ve svém domě vítali i významné hosty, jakými byl např. hradecký biskup.

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradec po třicetileté válce

V poslední čtvrtině 18. století objekt sloužil dočasně jako vojenský lazaret a invalidovna. V první polovině 19. století zřídili majitelé v Zámečku hostinec, který byl v provozu do roku 1878. V té době již dům patřil významné rodině Waldeků. Ti ho využívali ještě v první polovině 20. století k rekreaci.

Postupně však již začal chátrat. Přestože se objevovaly ve druhé polovině 20. století hlasy, že by měl být rekonstruován, protože se jedná o významnou památku, došlo nakonec v roce 1978 pro jeho havarijní stav k demolici. Existenci Zámečku tak dnes připomínají již jen některá toponyma.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.