Hradecké minuty! Věno českých korunovaných královen

Čtěte také

Hradecké minuty! Jak vznikl název města Hradec Králové?

Např. kněžnu Emmu na přelomu 10. a 11. století zaopatřil Boleslav II. mělnickým hradištěm s tamním hradem, který mohla používat do své smrti. Tradice královnina věna, které můžeme sledovat až do roku 1918, tedy do zániku monarchie, má kořeny na počátku 14. století za vlády Václava II. I on potřeboval zajistit pravidelným příjmem svou manželku pro případ, že by zemřel.

Protože jedním z jeho majetků byla královská města, bylo vytipováno pět východočeských měst, která se měla stát jejím vdovským věnem a královně odvádět peníze na financování jejího dvora. Jednalo se o královská města Hradec, Chrudim, Vysoké Mýto, Jaroměř a Poličku.

Ta se tedy stala v roce 1305 základem vdovského věnného majetku, tvořeného postupem doby i několika dalšími městy a panstvími.

Čtěte také

Hradecké minuty - Hradec byl městem královny, tedy staročesky králové

Aby majetek nebyl časem rozchvácen dědickými řízeními, měl se vracet po smrti královny vdovy do vlastnictví českého krále. Jak prozíravý krok to byl, doložily události dalších let.

V roce 1305 král Václav II. zemřel a zanechal po sobě sedmnáctiletou vdovu Alžbětu Richenzu, které se počeštěně říkalo Eliška Rejčka. Ta se po vymření Přemyslovců provdala za Rudolfa Habsburského, který ji taktéž zajistil vdovským věnem. I v tomto případě bylo finanční zajištění královny předvídavým počinem, protože už v roce 1307 Rudolf zemřel.

Dvojnásobná královna vdova se ve svých dvaceti letech roku 1308 uchýlila na hradecký hrad, nacházející se na návrší nad soutokem Labe a Orlice. Co o jejím pobytu víme? Tak o tom zase příště.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.