Hradecké minuty! Učebnice první republiky známé i neznámé
Jak už víme: V nové Československé republice se do škol dostávaly nové učební pomůcky a učebnice z produkce především československých firem. Učebnice, sešity, rozvrhy a další školní tiskoviny si mohli Hradečáci koupit u královéhradeckých knihkupců, např. u Františka Píši, Stanislava Kuchaře, Bohdana Melichara, v Tolmanově nebo Družstevním knihkupectví.
V Hradci Králové fungovalo koncem 30. let také téměř 20 papírnictví.
Do lavic samozřejmě i královéhradeckých škol se dostaly populární a osvědčené učebnice, slabikáře a čítanky. Jednu z nich si dnes znovu v Hradeckých minutách připomeneme.
V období první republiky byla v první třídě využívána tzv. globální metoda výuky čtení. Děti se učily rozpoznávat jednoduchá slova v celku.
Slabikářem využívaným k této metodě byla Poupata učitele, básníka a autora učebnic Josefa Kožíška, s podtitulem Čítanka malých, která se dočkala několika vydání. Byl to první schválený slabikář v nové Československé republice po roce 1918.
Čtěte také
Největší popularitu této učebnici přineslo prvorepublikové vydání s ilustracemi Marie Fischerové - Kvěchové. Ve školách byl tento slabikář využíván až do roku 1948.
Druhou, dnes už zapomenutou knížkou - učebnicí používanou i školáky v Hradci Králové, se v meziválečném období stala knížka pedagoga a autora loutkových her pro mládež Josefa Kubičky nazvaná První třída kašička. Byla určena pro nejmladší čtenáře a obsahovala pohádky, krátké příběhy a říkanky vycházející z lidové poezie.
Tato čítanka vycházela v průběhu 30. let a počátkem 40. let opakovaně v pražském nakladatelství a knihkupectví Vojtěcha Šeby.
Vydání se lišila obsahem, různými podtituly např. Já už hezky čtu!, Zábavné čtení pro malé školáčky, Ukaž, jak hezky čteš nebo Už umím číst a také autory ilustrací, byli to Pavel Černý a Jaroslav Vojna.
V této čítance se vedle jednoduchých říkanek objevily také texty se vzdělávací a informativní tematikou např. o Sokole, prezidentu Masarykovi, svobodě, vlasti atd.
Co možná nevíte, že se do dětských knížek psala dětem běžně věnování, někdy i s vročením, takže děti z hradeckých rodin našly ve své knížce třeba:
Jiříkovi věnují tety, Vánoce 1940, Milé Alence věnovala kmotra Hana Bartoňová, 24. prosince 1941.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
