Hradecké minuty! Spory Hradeckých s prvními královéhradeckými biskupy IV: katedrála sv. Ducha

Vedle sporů kolem problematického arciděkana Zottinese a kolem zakoupených parcel pro rezidenci vyvolaly konflikt i snahy biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka získat pro církev katedrálu Svatého Ducha se všemi právy i se vším příslušenstvím, které bylo v držení města, tedy i s přilehlými zádušními vesnicemi.

Čtěte také

Hradecké minuty! Spory Hradeckých s prvními královéhradeckými biskupy I

O nich jsme si vyprávěli nedávno, když jsme popisovali, jak se souhrou historických okolností a postupnými intrikami Hradeckým zmenšovalo jejich panství. Biskupovy postoje je možno chápat zvláště s ohledem na neutěšenou finanční situaci královéhradecké diecéze a při výkladu katedrály jako hlavního diecézního kostela, tj. biskupova sídelního kostela a důležitého symbolu biskupovy autority. Situace však byla komplikovanější.

Až do své smrti v roce 1667 měl právo obsazovat fary v královských městech arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu. Po jeho smrti ovšem královna vdova, jež byla díky institutu věna skutečným patronem hradecké katedrály, tato práva nepřenesla na biskupa Sobka, který tím byl dotčen.

Čtěte také

Hradecké minuty! Spory Hradeckých s prvními královéhradeckými biskupy II: arciděkan Jakub Zottines

Spor o patronátní právo vyřešilo až rozhodnutí císaře Leopolda I. z roku 1672, podle něhož zůstalo zachováno královně vdově, radní jí měli navrhnout jméno kandidáta a biskup ho posléze potvrdit. V této době však již Sobek nebyl biskupem: v roce 1669 se stal pražským arcibiskupem.

V královéhradeckém úřadě ho vystřídal Jan Bedřich z Valdštejna, jenž pochopitelně také prosazoval zájmy biskupství. Do Valdštejnových sporů s městem zasahoval arcibiskup Sobek, který věci pochopitelně neprospíval. Konflikty pokračovaly i za třetího hradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka, který dojížděl do Hradce z Chrasti, kde měli biskupové sídlo, jen výjimečně.

Uveďme však návrh hradeckých radních z roku 1678 učiněný biskupovi, že by zaplatili nový hlavní oltář v katedrále. I když k této realizaci došlo až o deset let později, je to bezpochyby krok kupředu.

Čtěte také

Hradecké minuty! Spory s královéhradeckými biskupy III: místo pro vybudování biskupské rezidence

Vedle toho se začala objevovat menší či větší obdarování katedrály ze strany hradeckých obyvatel.

Teprve počátek 18. století, kdy už došlo ke generační obměně - spory byly do určité míry i osobního charakteru, přinesl smírčí řešení: až čtvrtý biskup Tobiáš Jan Becker získal od města v roce 1706 budovu bývalého purkrabského soudu, kde nechal vybudovat biskupský seminář, vychovávající katolické duchovenstvo. O rok později se začalo s výstavbou biskupské rezidence.

V roce 1710 se podařilo s městem dohodnout na zisku šesti parcel pro výstavbu kanovnických rezidencí, sedmá přibyla v roce 1726. Spory utichly a biskupství se začalo stávat integrální součástí města.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.