Hradecké minuty! Spisovatel Ignát Herrmann o Hradci Králové
Dnes bych ráda posluchačům Hradeckých minut představila osobnost spisovatele Ignáta Herrmanna (1854-1935), jehož rodina byla úzce spjata s Hradcem Králové a který prožil své dětství a rané mládí v Hradci Králové. Jak ho stručně charakterizovat?
Spisovatel, novinář, zakladatel a dlouholetý redaktor vlastního humoristického časopisu Švanda dudák, ale především obdivuhodný historiograf a dnes velmi oceňovaný autor kulturně historických memoárů a půvabných knih o Hradci Králové. Hradci Králové věnoval Herrmann dvě knihy povídek shodně nazvané Blednoucí obrázky, které vyšly v letech 1905 a 1929.
My si v Hradeckých minutách ale připomeneme hlavně dvě jeho unikátní publikace věnované městu.
Herrmannův text Něco ze vzpomínek hradeckých se vztahuje k jeho poslední návštěvě Hradce Králové. V přednáškovém sále hradeckého muzea 23. června 1928 vystoupil s přednáškou nazvanou Něco ze vzpomínek hradeckých a podtitulem Starohradecké vzpomínky.
Herrmann zde popsal svá studentská léta ve druhé polovině 19. století. Jako soukromý neprodejný tisk tuto přednášku v bibliofilské úpravě vydal František Tichý, ředitel hradeckého muzea.
Přednáška vyšla k Novému roku 1929 v celkovém počtu 300 výtisků, z toho 100 jich bylo číslovaných s podpisem spisovatele Ignáta Herrmanna, podpisem a leptem architekta Jana Rejchla. O pět let později byl tento tisk rozebrán.
Čtěte také
Unikátní Herrmannovy vzpomínky na dětství v Hradci Králové na pozadí prusko-rakouské války v roce 1866 vydala rada města Hradce Králové pod názvem V pevnosti, a to u příležitosti prvního zájezdu Spolku československých bibliofilů v září 1936. Ignát Herrmann v publikaci představil své vzpomínky jako retrospektivu událostí roku 1866.
Co možná nevíte, že obě zmíněné práce V pevnosti a Něco ze vzpomínek hradeckých se dočkaly reedice a hradecké muzeum je vydalo s bohatou obrazovou přílohou v letech 2021 a 2023.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
