Hradecké minuty! Rekatolizace za třicetileté války II
Milí posluchači, v posledních Hradeckých minutách jsme začali rozplétat klubko osudů Hradečanů, kteří byli od roku 1622 nuceni přestoupit na katolickou víru. Zatímco v prvních měsících šlo o domlouvání zatvrzelým nekatolíkům, rokem 1625 vstoupila rekatolizace do své krutější fáze, doprovázené násilnostmi a rabováním.
Čtěte také
Jistě vás nepřekvapí, že následně se rozběhla první vlna emigrace. Nekatolíkům měla být podle nařízení z místodržitelství dána poslední šance, aby se vzdali své víry. U toho, kdo by tak neučinil, měl císařský rychtář zajistit konfiskaci jeho majetku a podat zprávu do Prahy. I poté však byla ještě některým dávána lhůta, aby svůj postoj přehodnotili.
Vedle snahy o přívětivou domluvu však opět vidíme zcela účelově organizovaný příchod vojáků v čele s obávaným rekatolizačním násilníkem Martinem de Huertou. Po dohodě s císařským rychtářem a krajskými hejtmany byli jeho vojáci, známí i odjinud velkou krutostí, ubytováni do nekatolických rodin, kde začali páchat zlo. Trpěli muži, ženy i děti.
Počátkem roku 1628 v Hradeckém kraji působila rekatolizační komise a k 6. březnu oznamoval nový arciděkan Koker, že s výjimkou poddaných pana Trčky, kteří slouží v jeho domě, je hradecké obyvatelstvo již zcela katolické. Oficiálně jistě, těžko však předpokládat, že u všech i vnitřně.
Čtěte také
Problematické je i přesně vyčíslit počet osob, které zvolily emigraci, neboť dostupné údaje obsahují pouze jména nejvýraznějších osobností. Historik Jaromír Mikulka při svém výzkumu shledal v pramenech na šest desítek jmen, ovšem k nim je třeba ještě připočítat rodinné příslušníky a případně i čeleď.
Vedle českých bratrů, z nichž řada našla útočiště v Polsku, se jednalo zvláště o představitele protestantské inteligence, v nejednom případě z předních hradeckých rodin. Pro emigraci se mj. rozhodli písař M. Gabriel Svěchin z Paumberka, lékař Mikuláš Acontius či Simeon Daniel ze Semanína.
Po letech se někteří emigranti navraceli, přestoupili na katolickou víru a pokoušeli se získat zpět své někdejší majetky. Vedle toho ještě někteří Hradečané odešli po saském vpádu do Čech roku 1631 a po švédské okupaci z přelomu 30. a 40. let. Třicetiletá válka se tak nevratně zapsala černým písmem do dějin města.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
