Hradecké minuty! Rekatolizace za třicetileté války I

Čtěte také

Hradecké minuty! Hradec po třicetileté válce

Z dochovaných zpráv víme, že se zpočátku pokoušel převést obyvatelstvo spíše prostřednictvím přemlouvání. Ještě k roku 1625 však byla ve městě početná skupina osob, které nepřestoupily na katolictví. Proto následovaly postupy už mnohem razantnější s jasným prvkem zastrašení a v podstatě vydírání.

V prosinci bylo do města posláno 200 mužů obávané chorvatské pěchoty, které měl být k ruce císařský rychtář. Pěchota např. zasáhla po neuposlechnutí výzvy arciděkana zúčastnit se procesí, hromadné konvertování se však ani poté nekonalo.

Známa je arciděkanova návštěva u lékaře Mikuláše Acontia, českého bratra, jehož arciděkan s podporou vojenského doprovodu zastrašoval hrdelním trestem. Neúspěšně, jak zaznamenal ve svém díle Jan Amos Komenský.

Čtěte také

Hradecké minuty! Pokles úrovně městského úřadování za třicetileté války

Císařští komisaři, kteří byli pověřeni prováděním rekatolizace, proto s ohledem i na další zatvrzelce poslali do Hradce další vojenský praporec, mnohem krutější. Po svolání obce byli nekatolíci uvězněni a do jejich domů byli nastěhováni vojáci, kteří si tu mohli hospodařit po svém.

Nářky žen a dětí, úmyslně ponechaných v těchto domácnostech, údajně přiměly řadu nekatolíků k přestupu. Tento psychologický moment není jistě třeba zpochybňovat.

Protože však ještě v únoru 1626 setrvávala řada vlivných hradeckých měšťanů na svých „kacířských bludech", bylo rozhodnuto, že jim mají být do domů navíc umístěni vojáci z domácností, které již přešly na katolickou víru. Napětí se stupňovalo, řada měšťanů ovšem zůstávala své víře věrná. Že to nebylo poslední drastické opatření, si povíme zase příště.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.