Hradecké minuty! Pozdravy z lázní
Dnešním tématem Hradeckých minut budou pozdravy z lázní na různých typech pohlednic, které dostávali Hradečáci za první republiky od členů rodiny, známých, přátel nebo kolegů.
Pohlednice se staly zajímavou a cenově dostupnou vzpomínkou na pobyt v lázních a byly zároveň oblíbeným prostředkem komunikace a formou zábavy.
Čtěte také
V období první republiky se posílaly většinou tzv. fotografické pohlednice malého formátu, výjimkou nebyly ani panoramatické pohlednice nebo pohlednice s vloženým leporelem - „skládačkou“ nejpopulárnějších míst daného lázeňského letoviska.
Dokumentovaly mnohovrstevnatý obraz lázní Československé republiky - jako prostoru léčby, odpočinku, reprezentace i společenského života.
A co si lidé z lázní psali? Byly to nejčastěji pozdravy rodině, dojmy z léčení, zážitky z lázeňského místa, popisy krajiny nebo také pracovní zprávy.
Do Hradce Králové 17. srpna 1922 dostala Anežka Čapková pohlednici z Velichovek s následujícím pozdravem: Milou vzpomínku a srdečný pozdrav z Velichovek - je zde dosti hezky, ale stýská se mi po domově! Líbá Tě srdečně a poručení ctěné paní matce si vyprošuje Bedřich.
Pan L. Beran, účetní u firmy Sehnoutka, sídlící na Ulrichově náměstí, obdržel od kolegyně pohlednici z Lázní Velichovky datovanou 10. srpna 1933: Pozdravuje a vzpomíná na Vás v kanceláři, jak se asi pečete v těchto teplých dnech a já, jak se mám dobře. H. Janderová. V pondělí nastupuji!
Pohlednice z Jánských Lázní - střediska lázeňského života, putovala do nedalekých Nechanic velectěné slečně Julii Javůrkové, 28. května. 1901: Pěkná je tu krajina a možné jsou hojné vycházky do krásného okolí. Hojně je tu pěkných vyhlídek! S turistickým pozdravem oddaný Josef S….
Dne 21. června 1932 Zdeněček a Mireček Hršelovi dostali pohlednici z lázní Běloves: Vzpomínám na Vás a líbám Vás oba tisíckrát, Vaše maminka!
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
