Hradecké minuty! Počátky jezuitské koleje v Hradci Králové II
Milí posluchači, několik posledních Hradeckých minut jsme zaměřili na třicetiletou válku, během níž se ve městě usadili v roce 1636 jezuité. Minule jsme začali sledovat obdivuhodnou činorodost jezuitů, kteří vedle rezidence začali budovat i jezuitské gymnázium. Své vyprávění jsme zakončili v roce 1639.
Počáteční slibný vývoj ovšem záhy přerušila švédská okupace, kvůli níž jezuité z města utekli. Jejich prostory zabrali vojáci, kteří objekty velmi poničili, mj. i z důvodu horlivého hledání uschovaných cenností. Jezuité se mohli navrátit až v březnu 1640. Jimi držené budovy ovšem nebyly obyvatelné. Jezuité proto nelenili a přikročili k rychlým opravám.
Čtěte také
Ještě v srpnu téhož roku byl zakoupen poslední dům, jenž stál v místech určených k vybudování rezidence.
Kromě stavební činnosti též jezuité pokukovali po nemovitostech, které by vhodně rozšiřovaly jejich majetkovou základnu. K dosavadnímu dvoru v Plotištích a ve Světí proto jezuité zakoupili jeden z větších dvorů na předměstí a v roce 1641 výnosný Malšovický mlýn. Mezníkem byl rok 1642, kdy zřídili poslední, šestý ročník ve své škole.
Pro přespolní žáky vybudovali ze dvou zakoupených domů seminář, tj. v podstatě internát. Mezi jejich žáky se tak zařadili i příslušníci vyšších stavů.
Čtěte také
Díky vybudovanému gymnáziu byla rezidence ještě v roce 1642 povýšena na kolej v čele s rektorem. Svou velikostí nepatřila mezi největší ústavy tohoto typu u nás, ale svou pozici si v kraji zajistila.
Užitečnost jezuité prokázali i zajišťováním některých far v okolí a praktikováním misijní činnosti. S povolením papežské kurie zakládali nová náboženská bratrstva.
Působení hradeckých jezuitů se stalo novým významným impulzem k určitému oživení skomírajícího duchovního života ve městě i k opětovnému zvyšování úrovně vzdělávání. Do konce války však zbývalo ještě šest let.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
