Hradecké minuty! Počátky jezuitské koleje v Hradci Králové I

25. červenec 2026

Milí posluchači, v minulých Hradeckých minutách jsme vzpomínali na příchod jezuitů, jimž byla roku 1636 povolena výstavba jezuitské rezidence. Problémem se ovšem záhy ukázala být otázka výběru místa pro její vybudování. 

Čtěte také

Jezuité se nejprve neúspěšně pokusili získat pozemky bývalého hradu, kde byly ovšem sklady používané i pro zeměpanské účely, a poté objekt purkrabství Hradeckého kraje, jenž ale nebyl v majetku obce.

Za vhodnější pro vybudování jezuitské rezidence a školy byly nakonec vybrány pozemky devíti domů v jižní frontě Rynku, tedy dnešního Velkého náměstí, které byly dříve ve vlastnictví předních hradeckých rodin. Protože byly vybrané domy ve své většině v žalostném stavu, rozhodla se rada, že je jezuitům prodá.

Již v období června až září 1636 jezuité zakoupili za velmi nízké ceny první domy, které byly následně opraveny. Vytvořilo se tak základní zázemí pro příchozí spolubratry a pro školu, která již v říjnu 1636 zahájila svou působnost a navazovala na proslulou předbělohorskou partikulární školu, která dospěla vlivem války k naprostému úpadku.

Čtěte také

V rodícím se jezuitském gymnáziu se vzdělávala od počátku asi stovka žáků, rozdělených prozatím jen do třech tříd.

Další domy, které se nacházely na místě pozdější koleje, tedy dnešního Adalbertina, byly zakoupeny počátkem roku 1637. V témže roce byla ve škole přidána čtvrtá třída a uskutečnila se ve spolupráci se školní mládeží první dvě divadelní představení. Jedno z nich - „O narození Páně" - bylo v češtině zahráno v kostele sv. Antonína.

K roku 1638 ve městě již působilo devět jezuitů, kterým se podařilo otevřít pátou třídu gymnázia a svými pozoruhodnými akcemi si získávat přízeň prvních štědrých dárců. O rok později již jezuité vychovávali na 200 žáků a jejich majetek se rozrůstal.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.