Hradecké minuty! Pěstování vína v Hradci Králové I
Milí posluchači, v minulých Hradeckých minutách jsme se zmínili o předměstské barokní vile, které se říkalo Zámeček. Jestli jste pozorně poslouchali, zaznamenali jste jistě název lokality, kde stával.
Čtěte také
Byl situován na kopci svatého Jana, kde se též v minulosti používalo pojmenování Na Vinici. Ano, v této lokalitě, která úředně spadá pod Třebeš, se skutečně v minulosti pěstovalo víno!
Počátky těchto aktivit hledejme v první polovině 16. století. V roce 1530 byl na obecním pozemku dokončen kostelík sv. Jana Husi, a to z iniciativy Lukáše Hostovského z Hostovic, který si v okolí kostelíka zřídil s povolením hradecké městské správy vinici. Lukášův počin poté inspiroval několik dalších hradeckých měšťanů.
O jejich vinařských aktivitách poskytují zmínky dochované trhové knihy, v nichž jsou zaznamenány transakce s vinicemi a jejich vybavením. Tak se např. k roku 1556 dovídáme, že jednu z vinic koupil vinař Matěj, který s ní získal vinařský lis, domek a stráně. Následně musel mj. odvádět každoročně 2 kopy míšeňských grošů do obecní pokladny.
Čtěte také
Jednou z podmínek též bylo umožnit přístup k vinařskému lisu majitelům okolních čtyř vinic. Ti za to měli přispívat polovinou na provoz. Pěstování vína mělo v Hradci pouze lokální význam a stálo ve stínu pivovarnické produkce, která dosahovala ještě v předbělohorské době velkého věhlasu.
Jistě není třeba zdůrazňovat, jak nepříznivá byla pro pěstování vinné révy třicetiletá válka, doprovázená pleněním a rabováním. Po jejím skončení byly vinice na kopci obnoveny, přičemž vedle soukromých tu fungovala i vinice provozovaná přímo hradeckou obcí.
Podle tereziánského katastru z poloviny 18. století však již obecní vinice v provozu nebyla. Soukromé vinaření zaznamenáváme na kopci naposledy ve 30. letech 19. století.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
