Hradecké minuty! Módní svět - klobouky
Nepostradatelnou součástí oblečení se stal v meziválečném období klobouk, a to v dámském i pánském provedení. V samotném Hradci Králové se ucházelo o přízeň zákaznic a zákazníků - 18 modistek a 9 kloboučníků, další provozovali tuto živnost na Pražském Předměstí nebo v okolních obcích.
Čtěte také
Modistky a kloboučníci se zabývali prodejem a výrobou klobouků a dalších pokrývek hlavy podle vlastních návrhů. Jejich produkce závisela na vynikajících materiálech a kvalitním galanterním zboží. Součástí dámských klobouků byly totiž nápadné ozdoby, spony, umělé květiny, krajky nebo knoflíky.
V nabídce služeb modistek a kloboučníků byly i opravy a úpravy klobouků, baretů a čepic. V meziválečném období podléhaly pokrývky hlavy módním trendům, měnily se tvary, ozdoby, velikosti nebo materiály.
V Hradci Králové byly vyhlášené například modistky Lída Papíková, která měla hned několik provozoven, dokonce i filiálku v Chlumci nad Cidlinou. Dále např. Hedy Chvojková, Lily Hrašerová, Marie Moravcová, Milada Šimková nebo Helena Plošková.
Pánské klobouky a čepice zhotovoval na míru např. Alois Pinkava a spol. na Svatojánském náměstí, Josef Dvořáček v ulici V Kopečku nebo Jaroslav Zeman v Jungmannově ulici.
Čtěte také
Uvnitř v klobouku byla umístěna značka každého výrobce, ale třeba Alois Pinkava svým zákazníkům vytvářel do každého klobouku monogram.
Do pánské módy za první republiky pronikaly ve velké míře různé typy čepic, které byly nezbytností při sportu. Společenský rádce dokonce pánům radil, jakým způsobem smekat klobouk, když zdraví dámu.
Reklamu kloboučníků a modistek mohli Hradečáci najít v dobových novinách, časopisech nebo příležitostných tiskovinách.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.