Hradecké minuty! Martin Cejp z Peclinovce

Z Tobiášova popisu je zřejmé, že mor měl oběti mezi chudými i bohatými, mezi dětmi i starými, umírali lidé učení i ti, kteří sloužili Bohu.

Čtěte také

Hradecké minuty! Morová epidemie z roku 1599

Bůh tak trestal lid za jeho hříchy a neexistoval lék, který by lidem mohl pomoci. Proto se měl člověk obrátit pro ochranu k Bohu. Truchlivost Tobiášových slov byla podtržena popisy nářku, který bylo možno každodenně slyšet kolem. Proč i Tobiáše zasáhla smrt Martina Cejpa z Peclinovce?

Martin byl erbovním měšťanem, tedy měl predikát a erb udělený panovníkem, ale nešlo o šlechtice. V čele Hradce stál natřikrát, s přestávkami v letech 1572 až 1599. Byl nejdéle působícím primasem předbělohorské doby, z čehož vyplývá, že zejména za něho se Hradec proměňoval v renesanční město, jehož součástí se stala mj. Bílá věž.

Jistě si vzpomenete na vyprávění, které jsme okolnostem její výstavby věnovali. Martin Cejp býval pravidelně členem hradeckých poselstev, která bývala vysílána k panovníkovi nebo která se účastnila zasedání zemského sněmu.

Čtěte také

Hradecké minuty! Morové epidemie v Hradci Králové

Zejména v 90. letech 16. století město dosáhlo nebývalého kulturního rozmachu, k čemuž přispívala i Martinova autorita.

Chcete-li vědět, jak Martin vypadal, postačí nahlédnout do Rorátníku českého, jednoho z cenných hradeckých zpěvníků literátského bratrstva, kde je jeho věrohodná podobizna. A kde bychom hledali Cejpovský dům? Na Malém náměstí: jedná se o rohový dům, dnes čp. 16, kterým začíná Dlouhá ulice.

I další příslušníci rodu se zapojovali do řízení města či je spatřujeme jinde v úředních funkcích. Tím nejvýznamnějším z rodu zůstal zakladatel Martin, jehož hojně navštívený pohřeb z 19. srpna roku 1599 připomíná pamětní zápis o hradeckém moru.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.