Hradecké minuty! Lékárny v Hradci Králové
Pro léky nebo další zdravotní potřeby si Hradečáci chodili za první republiky do některé z lékáren ve městě nebo okolních, tehdy samostatných obcí. V rozrůstajícím se městě počet lékáren stoupal.
Čtěte také
Na Velkém náměstí fungovala lékárna U Zlatého lva, která je považována za pravděpodobně nejstarší lékárnu ve městě. Hradečáci mohli na Velkém náměstí také zajít do lékárny U Bílého jednorožce (také zvaná Dvořáčkova lékárna), v Čelakovského ulici sídlila lékárna U Bedřicha Smetany, na Pospíšilově třídě lékárna U Zlatého hada. Na Pražském Předměstí jste mohli navštívit lékárnu U Anděla strážce, v Kuklenách Roobovu lékárnu.
V období první republiky se doporučovaly při nachlazení a při nemocech dýchacích cest, k léčbě kašle a chrapotu nejrůznější mentolové, eukalyptové nebo „prsní“ pastilky, karamely a bonbóny. K dostání byly například v plechových nebo papírových krabičkách, sáčcích různých velikostí s reklamním potiskem.
Velkou oblibu si získaly zejména Hašlerky, pražské továrny na speciální cukrovinky F. Lhotského. Hašlerky - „Drtí chřipku - ničí kašel!“
Čtěte také
Ale i Hradec Králové mohl nabídnout speciální léčivé pastilky.
V lékárně U Bílého jednorožce, která se ve 30. letech přestěhovala na Jiříkovu třídu (dnes Československé armády), zavedl PhMr. Antonín Dvořáček výrobu oblíbených pastilek s názvem PAVEL a FA-MI, které pomáhaly proti chřipce, kašli, chrapotu nebo zahlenění.
Také Jitřenka - královéhradecká továrna na cukrovinky vyráběla originální eukalyptové medicinální karamely proti kašli a chrapotu. „Naše eukalyptové karamely jsou osvědčeným léčivým prostředkem při nachlazení dýchacích ústrojí.“
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.




