Hradecké minuty! Čtvrtá manželka Karla IV. Alžběta Pomořanská a královna Žofie Bavorská
Milí posluchači, v našich podzimních dílech Hradeckých minut putujeme stoletími a sledujeme téma, které je velmi úzce propojeno s hradeckými dějinami. Je jím královnino věno a Hradec jako věnné město. Naše vyprávění jsme končili v první polovině 14. století, kdy v Hradci pobývala královna vdova Rejčka.
Čtěte také
Myšlenka zajistit svou manželku majetkem znovu ožila za již vzpomínaného Karla IV., který v roce 1353 v rámci svatební smlouvy obdaroval svou třetí manželku Annu Svídnickou a o deset let později i svou čtvrtou manželku Alžbětu Pomořanskou. V jejím případě snad již šesti věnnými městy.
Po Karlově smrti v roce 1378 přesídlila královna vdova Alžběta do Hradce, kde pobývala až do závěru svého života roku 1393. Pro Hradec to byl významný kulturní a hospodářský impulz. Na své si jistě přišli domácí řemeslníci i obchodníci. Opatření uskutečněná po královnině smrti však naznačují, že královna měla na obyvatele svých měst nebývale velké finanční požadavky.
Čtěte také
Už ve 14. století zřejmě některé královny majetek využívaly za života manžela, a proto se vžíval šířeji pojímaný pojem věno, který byl schopen v sobě zahrnout jak dobu užívání majetku před královou smrtí, tak i dobu královnina vdovství.
Nejinak tomu bylo v případě královny Žofie Bavorské, manželky Václava IV., která někdy na přelomu let 1399 až 1400 obdržela práva ke Dvoru a Trutnovu. K ostatnímu věnnému majetku získala přístup po korunovaci v březnu 1400. Tato praxe se poté dodržovala.
Došlo-li tedy ke korunovaci královny a nebyla-li z předchozího období královna vdova, mohla se nová královna ihned ujmout věnného majetku. Někdy se však stávalo, že nová královna zemřela dřív než žijící královna vdova. Z toho důvodu byly paními věnných měst jen některé české královny.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
