Horké počasí může způsobit zdravotní obtíže. Ohroženi jsou senioři, děti, těhotné ženy i nemocní

K nejohroženějším skupinám patří starší lidé, malé děti a nemocní - například s vysokým krevním tlakem, s nadváhou nebo ti, které trápí deprese a užívají léky. Připomeňme, jak se máme v horkých dnech oblékat, jak často pít a jakým jídlům máme dávat přednost?
Noste hlavně lehké, netěsné oděvy světlých barev a nejlépe z přírodních materiálů. Nezakrytá místa těla si namažte opalovacím krémem s ochranným faktorem 15 a vyšším. Nezapomeňte na pokrývku hlavy a sluneční brýle.

Čtěte také

Léto je náročné období pro naše oči! Dávejte si pozor na slunce a také na klimatizaci

Ohrožené skupiny lidí by měly v tropických dnech vycházet z domova spíše po ránu nebo v podvečer, kdy už není tak horko. Pít doporučují lékaři pravidelně, nejlépe střídat vodu s minerálkou a omezit sladké nápoje, protože cukr se v v našem organismu přeměňuje na teplo.

K jídlu si vybírejte lehká, snadno stravitelná jídla. Tedy nic tučného. Dejte přednost zeleninovým salátům, studeným polévkám nebo lehkým pomazánkám. Jezte častěji a v menších dávkách. A vyhýbejte se snadno kazícím se potravinám, například majonézovým salátům. Předejdete tak i případným střevním problémům.

Příjemné ochlazení v horkých dnech nabízejí i klimatizované prostory. Co ale dělají s naším tělem přechody z extrémního horka do extrémního chladu? Jak správně pracovat s klimatizací?

Čtěte také

Klimatizace je dobrý sluha, ale zlý pán. I tady platí, že méně je někdy více

Při pobytu v klimatizovaném prostoru dýcháme suchý vzduch. Měli bychom tedy častěji pít. Rozdíl mezi teplotami by neměl být Rozdíl mezi teplotami by ale neměl být vyšší jak 5 až 7 stupňů.

Proč, to vysvětluje mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová. „Jestliže máme venku například 35 stupňů, tak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 stupňů Celsia, ne méně. Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, na který organismus reaguje negativně. Spustí se procesy, které vyústí k náchylnosti k respiračním onemocněním. Bolesti krku, angína či nemoci močových cest. To souvisí s tím, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze."

V horku lékaři doporučují vyhýbat se namáhavým aktivitám. Má to nějaký důvod?

Čtěte také

I v Hradci Králové se dá v létě odpočívat tak, že vás horko nebude příliš trápit

V horkém počasí dochází v našem organismu ke ztrátě vody. A snadno mohou při namáhavé činnosti, mezi které tedy patří i sport, vzniknout křeče z přehřátí. Obvykle v oblasti břicha nebo končetin, a jsou doprovázeny pocením, bledostí, mdlobami a nevolností.

V takovém případě bychom měli zůstat v klidu, pít ovocné šťávy, sportovci mohou iontové nápoje. A svaly pevně stlačit a následně po uvolnění je jemně masírovat. A samozřejmě k takové aktivitě, která nás případně do takového nekomfortního stavu dostala, se už rozhodně nevracet.

Co by měl člověk dělat, když selže regulace tělesné teploty? Jaké jsou příznaky úpalu a jak poznáme, že jsme vyčerpaní z přehřátí?
Úpal poznáte podle suché, horké a červené pokožky. Mohou nastat horečky, pocení, únava, zmatenost, ale také třeba silný puls a tepavé bolesti hlavy. Takového člověka umístěte do stínu a ochlazujte ho ventilátorem, houbou namočenou do studené vody, zabalte ho do chladného a vlhkého prostěradla. Určitě mu ale nedávejte napít.

Čtěte také

Pitný režim je důležitý v každém věku, říká nutriční terapeutka Jaroslava Pavlíčková

Při extrémním přehřátí se může organismus dostat i na kritických 40 stupňů Celsia. Pokud se vám teplotu nepodaří do hodiny srazit, určitě přivolejte lékařskou pomoc.

Pokud mluvíme o vyčerpání z přehřátí, to pak může snadno nastat i s časovým odstupem. Projevuje se pocením, bledostí, svalovými křečemi, nevolností nebo zvracením. V takovém případě postiženému člověku pomůžeme postupným ochlazováním a podáváním tekutin. Ale jen po doušcích. Pokud je člověku nevolno, tak nápoje nepodáváme.

Trvají-li příznaky déle, je dobré se poradit s lékařem a dát na jeho rady.