Hned několik rekordů vytvořila námořní expedice Monoxylon 5 českých experimentálních archeologů
Česká námořní expedice Monoxylon 5 v pátek dorazila do cíle čtrnáctidenní plavby Egejským mořem. Experimentální archeologové z východních Čech v replice pravěkého člunu vytesaného z jednoho kusu dubu po moři ve dvanácti etapách urazili 430 km a ověřili některé teorie, třeba použití plachty na moři a přepravu velkého nákladu.
O všem nám podrobnosti poví organizátor výpravy, archeolog Radomír Tichý, který je naším hostem. Vítejte doma, jste krásně opálený, takže slunce svítilo pořádně.
Slunce svítilo pořádně a nedalo se před ním nikde schovat, takže to není cílené opalování. Naopak, my jsme se snažili všemožně zakrývat, ale přesto jsme slunci neunikli.
Tak jaká byla výprava? Bylo to určitě zase velké dobrodružství.
Bylo to velice náročné, pořád jsme ještě nevyspalí, pořád ještě by ruce chtěly pádlovat, protože člověk si na něco zvykne a pak se z toho těžko vymaňuje. Opravdu to bylo hodně náročné, Dokonce jsme vytvořili hned několik Monoxylon rekordů a násobně jsme je převýšili.
Pořád mne straší, kolik dalších faktorů, které ovlivňují plavbu, se neustále objevuje. Ale v tom je smysl archeologického experimentu.
Radomír Tichý, archeolog a organizátor expedice Monoxylon
Řekněte nějaký rekord, který se vám povedl vytvořit.
Na prvním místě bych zmínil, že v průběhu jednoho jediného dne jedna posádka ujela vzdálenost 105 km, do té doby to bylo přes 50 km. Takže to byl skutečně převratný výkon. Představme si to tak, že vyplouváte na otevřené moře a v průběhu 18,5 hodiny se může změnit počasí. A také se změnilo. Máte nějaký plán a podle něj jistou předpověď, jak to osm let sledujete, a pak se to završí přeci jen úplně jinak, ale naštěstí dobře.
Čtěte také
Pojďme to vzít od začátku. Proč se pátá expedice Monoxylon uskutečnila? Co jste si chtěli tentokrát ověřit?
Jednak se stále ukazuje, že úplně nová trasa přináší úplně nové poznatky. Ona je daná historicky, my jsme tentokrát jeli řetězcem ostrovů severního Egejského moře, takže jsou tam nějaké historické důvody, rozložení archeologických lokalit a tak dále. Ale je tam právě i zajímavá mezera mezi ostrovy, kterou je potřeba tou plavbou překlenout.
My jsme ji měli trošku prodlouženou tím, že jsou tam přírodní rezervace, kde nám nedovolily řecké úřady přistát ani při takto dramatické cestě, takže jsme museli tu trasu ještě trošku protáhnout. A i tam, kam jsme dojeli, jsme museli spát na doprovodném plavidle, 24 lidí na jednom katamaránu, takže to bylo zajímavé a dobrodružné, nešlapat jeden na druhého. My jsme v té době ale za sebou už měli 72 km dlouhou předchozí etapu, která nás trošku nacvičila na těch 105 km. Tam jsme překonali už dosavadní rekord a trošku nám to dodalo sebevědomí, že by to mohlo vyjít.
Vy jste chtěli také expedicí Monoxylon 5 ověřit použití plachty, tentokráte vyrobené z lýka?
Je to tak. Kolegové z muzea v Příboru pro nás udělali ručně tkanou plachtu z lýka. Lýko se ukazuje jako materiál, který měl ve své době velké využití. A ona plachta se ukázala jako velice účinná. Ona je těžší, to nás možná ze začátku strašilo, ale nakonec se to ukázalo jako velice důležité, protože ona to je taková rohož, která se svinuje, když plachtu nepotřebujete, když je špatný vítr. A ukázalo se, že jak je těžká a taková nepoddajná, tak když se rozvine, pobere opravdu vítr úplně všechen, který dokáže. My jsme s ní dokázali zatím maximální rekord, což je jeden z dalších rekordů, rychlost 10 km/h se nám může zdát na souši málo, ale na moři jsou ty rychlosti jiné. Takže 10 km/h je jeden z rychlostních rekordů.
V druhé části expedice jsme naložili do člunu půl tuny kameniva. Ano, náklad je velmi důležitý, protože to velice zlepšilo stabilitu lodi.
Radomír Tichý, archeolog a organizátor expedice Monoxylon
Pojďme to srovnat, pokud byste jen pádlovali, jakou byste vyvinuli maximální rychlost?
Běžná pádlovací rychlost, ale berme to, že to může být na desítky kilometrů, je kolem 5,5 km/h, takže přírůstek rychlosti s plachtou se může zdát malý. Ale je to rozdíl, ocitnete se ve vlnách, jedete 3 km/h. Máte vítr, jedete 6,5 km/h, dvakrát rychleji. A na moři jde o to, dostat se na druhý břeh rychle, protože kolem vás se mění počasí, padá na vás únava. Tedy rychlost je v konečném důsledku cílem každé lodě.
Čtěte také
Takže opravdu se v pravěku mohli pravěcí lidé takto přepravovat? Mohli použít pádla i plachtu na dlabaném kusu dřeva, což je monoxyl?
Archeologický experiment není důkazem. Ale mě na tom pořád straší, kolik dalších faktorů, které ovlivňují plavbu, se neustále objevuje. Rozhodně to je správná cesta a já jsem velký skeptik k počítačovému modelování, protože všechno, co jsme dopředu namodelovali, bylo úplně jinak. Tedy v tom je pořád smysl archeologického experimentu.
Ve dvanácti etapách jste urazili po moři celkem 430 km a ověřili některé teorie, jako třeba použití plachty na otevřením moři. Ale také o přepravě velkého nákladu. Co si pod tím máme představit?
V druhé části expedice jsme naložili do člunu půl tuny kameniva. Ano, náklad je velmi důležitý, protože smyslem každé lodě je určitě vézt i náklad, nejen lidi. Ale zároveň se ukázalo, že to velice zlepšilo stabilitu lodi, se kterou my jsme do té doby opravdu bojovali. Protože se snížilo těžiště. On ten člun v průběhu tří let od doby, co jsme ho zhotovili, pořád byl ještě čerstvým stromem, tak snížil svoji hmotnost, vyschnul ze tří tun na dvě. To je o třetinu hmotnosti. Ale my jsme tu stabilitu naštěstí vyzkoušeli až v závěru expedice, protože vždy je cílem zčásti nové posádce ukázat, že je to přece hodně stabilní. Jenže tentokrát to mělo velký spád. Mysleli jsme, že jen nabereme vodu, protože v minulosti jsme se nakláněli několikrát na jednu, na druhou stranu, než se člun laskavě odporoučel převrátit se. Tady to bylo na jednu stranu, na druhou a napotřetí hup, a už to bylo. To právě bylo tím vyschnutím člunu, posádka se pak ráda vrátila k tomu nákladu, protože ten opravdu dodával stabilitu. Při zkoušce převrácení tam ta zátěž nebyla, jelikož by mohla ohrožovat posádku. Tedy i tohle bylo hodně důležité.
Je snadné pak zase člun vrátit zpátky, otočit?
Kupodivu relativně ano, protože k té zkoušce převrácení docházelo i se stěžněm. Člun byl obrácený, dno nahoře, stěžeň pod hladinou, naštěstí jsme byli v dostatečné hloubce, že stěžeň neutrpěl žádnou újmu.
Čtěte také
Kolik to celé váží?
Dvě tuny ve vyschlém stavu a hraje to opravdu roli. Takže ten náklad má vynikající vlastnosti. Byli jsme za něj rádi.
Bude člun, se kterým jste letos absolvovali cestu po moři, k vidění v sobotu a v neděli u vás v Archeoparku ve Všestarech, kde pořádáte velkou akci pro veřejnost?
Ano, v archeoparku o víkendu máme největší celoroční akci a jedním ze stanovišť bude dlabaný člun. V tuhle chvíli je ale ještě v kamionu na cestě. Pořádáme Dny živé archeologie se spoustou stanovišť, kde bude římská jízda v sobotu i v neděli, bitva mezi Římany a Germány, jsou tam stanoviště hradeckého i pardubického muzea i hvězdárny v Úpici, naše nejlepší pokusy, budou tam kolegové, kteří vytvořili onu lýkovou plachtu, výroba keramiky, zpracování železa s kolegy z Belgie. Je to naše největší akce a já naštěstí sedím u šamanského bubínku a přestože počasí má roztodivné výkyvy, tak tento víkend by mělo vyjít. Věříme, že to dobře dopadne. Musím pořádně bubnovat, budu se snažit.
Ještě na závěr se zeptám, vy jste absolvoval všech pět expedic Monoxylon, protože jste jejich iniciátorem. Tak jaká byla tentokrát posádka? Protože vím, že byla poskládaná od těch nejmladších studentů až po zkušené bardy. Fungovalo to takto dohromady?
Tentokrát jsme byli už jen dva účastníci na všech expedicích, a jinak bylo věkové rozpětí účastníků od 17 do 70 let. Chlapsky jsme si to opravdu užili, chlapi si potřebují hrát, to se jednoznačně potvrdilo. Ale zároveň byla vynikající atmosféra, i když posádku tvořili na jedné straně skutečně vynikající ultra vytrvalci, sportovci, na druhé straně bych řekl pádlující intelektuálové, ale šlo to dohromady, i když rezerv jsme si samozřejmě vědomi. Ale výsledky se podařily. Je vidět, že týmová práce a i lidský duch v tom hrají svoji obrovskou roli.
Tak ještě jednou gratulujeme, že se pátá expedice povedla. A bude Monoxylon 6?
To teď vůbec nevím.
Necháme vás přemýšlet. Každopádně zveme na Dny živé archeologie v sobotu a v neděli v Archeoparku ve Všestarech. Přijeďte si prohlédnout člun, který zvládl rekordní plavbu po Egejském moři. Děkuji za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
