Historický Šrámkův statek zachránila před 30 lety Společnost ochránců památek ve východních Čechách
Blahopřejeme k 30. narozeninám Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, kterou v březnu roku 1990 založil Jiří Němeček, aby střežila a chránila cenné památky pro příští generace. Někdy se to povedlo, někdy ne, ale důležité je, že spolek vydržel až do dnešních dnů.
Těch 30 let můžeme dnes trošku zrekapitulovat a podívat se i do současnosti a budoucnosti. Našimi hosty jsou doktor Jiří Němeček, který byl 21 let také předsedou spolku a také Ludmila Žlábková, která spolu s dalšími v ochraně historicky cenných objektů v našem kraji dále pokračuje.
Proč vlastně tenkrát v roce 1990 spolek vznikl, pane doktore?
Vedla mne k tomu láska ke kunsthistorii, k památkám obecně. A víme, jak předchozích 40 let vypadala u nás památková péče. A potom přišla ona polistopadová euforie. To byla sice džungle, ale já jsem předpokládal, že bude šance se ve svobodném státě více věnovat památkám a bojovat za ně. Takže už v lednu 1990 jsem dal výzvu k založení občanského sdružení, které bude chránit památky a přihlásilo se kupodivu během asi 14 dnů na 15 zájemců.
Zviditelnila nás záchrana vily Anička v Hradci Králové. V petici jsme získali 12 500 podpisů, mezi nimi i známých osobností.
Jiří Němeček, zakladatel Společnosti ochránců památek ve východních Čechách
Kdo se přihlásil?
Jiří Němeček: Přihlásil se například architekt Svoboda z Památkového ústavu, přihlásil se dnešní šéf zdejší památkové péče státní správy architekt Falta. Přihlásili se další zajímaví lidé, kteří třeba ani z té branže nebyli. Zkrátka nadšenci.
Ludmila Žlábková: Já jsem tenkrát ještě u toho nebyla, protože já jsem přišla do společnosti asi v polovině 90. let, ale nehlásili se pouze různé osobnosti, které už pracovaly v této oblasti, ale také studenti a mladí lidé.
Čtěte také
Tedy jste oslovili a vzbudili i zájem mladých.
Počátky, řekněme prvních pět let, bylo skutečně ve znamení zájmu studentů. V té době jsem učil dějepis na Gymnáziu Boženy Němcové a tam se skutečně přihlásilo asi 35 studentů. A to se projevilo při různých brigádách. Musel bych jmenovat spoustu akcí, kde právě pomáhali studenti.
Jak vlastně sdružení prakticky památky zachraňovalo? Vy jste třeba jednou jel v Pileticích na kole s manželkou a uviděl jste roubenou chalupu.
Ano, tak to začínalo. Tak začínal piletický Šrámkův statek. Možná půl roku před listopadem 1989 jsem objevil patrový roubený statek, myslel jsem si, že už tady skoro žádné nejsou. Byly čtyři ve Svobodných Dvorech. Tak jsem tam nakouknul přes plot a hned viděl, že to není jen statek, ale má opravdu velké zázemí.
To bylo tenkrát nějaké skladiště?
Ano. Tak jsem potom v lednu 1990 zašel tenkrát ještě na městský národní výbor a tehdejší první polistopadový předseda Ing. Potoček, s kterým jsem mluvil, říkal, že je to bezvadný nápad, já mu fandím. A proběhlo to formálně, jak má být, protože to patřilo městu. Město to kdysi od paní Šrámkové koupilo.
Už počtvrté pořádáme v červenci a srpnu na Šrámkově statku výstavu Památky a jejich osudy. Bude to i taková oslava našich 30 let.
Ludmila Žlábková, Společnost ochránců památek ve východních Čechách
A dnes máme nádherné společenské centrum.
A tam právě začínali ti studenti, jak jsme se o tom zmínili. A začali jsme také dávat do pořádku zdejší královéhradecký židovský hřbitov.
Mě ještě mne napadá třeba vila Anička, kterou se také v Hradci Králové podařilo zachránit. Tenkrát ji chtěli zbourat a vybudovat na jejím místě banku.Jsou to krásné příběhy.
Tato kauza nás nejvíc zviditelnila po celé republice, protože v petici jsme získali 12,5 tisíce podpisů, mezi nimi byly samozřejmě známé osobnosti jako architekt Vávra, známý herec, ale nemá cenu všechny jmenovat. Měli jsme přístup do médií. Takže tím jsme se zapsali, ale zachráněných památek je daleko víc.
Paradoxní trošku je, že naproti, na druhé straně křižovatky stála ještě jedna vila, která prý byla snad i historicky cennější a ta už tam není.
To je otázka. Ale právě to možná ukazuje význam našeho spolku. Ten nespočívá jen v zachraňování památek, ale také ve vysvětlování, proč je důležité zachovávat odkaz minulosti. To je cenné. Samozřejmě vila Anička je takový symbol, Hradečáci ji znají. Byla zajímavá i architektonicky, ale totéž měla i vila naproti. Tam bylo nejdůležitější to, že jsou dokladem historického vývoje Hradci Králové. Takové vilky začaly vznikat až za hranicemi katastrálního území Hradce Králové, čili za dnešním okruhem. A tím, jak se ta jedna vila zbořila, tak se to trochu přerušilo.
Společnost ochránců památek ve východních Čechách
byla založena v Hradci Králové v lednu 1990 jako občanské sdružení. Skupina lidí, kterým nebyl lhostejný smutný osud mnoha památek, využila nové možnosti a založila občanské sdružení s cílem aktivně pomoci při obnově památkového fondu, převážně formou brigád, ale i osvětově působit a vysvětlovat veřejnosti, proč a jak bychom měli památky chránit.
Nejvíc mrzí, že tam dosud místo oné vily stále pořád zůstává prázdná plocha.
Určitě se to jednou zase zastaví, ale prostě už to nebude mít onen charakter. Jen bych zmínila, ta vila byla totiž zajímavá tím, že se dochovalo poměrně hodně vnitřního uspořádání, takže významná byla.
Čtěte také
Jaká je současnost spolku, paní Ludmilo? Stále se do činnosti spolku zapojují mladí a studenti?
Ano, i když ne v takovém množství jako to bylo tenkrát před 30 lety nebo 20 lety. Stále máme mladé členy. Naše současná činnost se maličko vrací k začátku, když jsme zmiňovali Šrámkův statek, kde se začínalo s brigádami. V loňském roce jsme odkoupili za symbolickou cenu mlýn v Českém Meziříčí, který měl být určený k demolici. Podařilo se ho prohlásit za kulturní památku a teď se snažíme zachránit. Ale současně nerezignujeme na osvětovou činnost. Pokračujeme v projektu spolupráce s Fotoklubem Omega z Hradce Králové a mapujeme památky v širším slova smyslu. Nemusí to být jen zapsané kulturní památky, ale prostě objekty, které mají nějakou historickou a architektonickou hodnotu. A mohou být jak upravené, tak naopak chátrající. Už počtvrté pořádáme výstavu, letos bude o prázdninách v červenci a srpnu na Šrámkově statku. Jmenuje se Památky a jejich osudy a bude to i taková oslava našich 30 let.
Moc děkuji, že jste přišli a připomněli nám 30 let Společnosti ochránců památek ve východních Čechách. Doktor Jiří Němeček a Ludmila Žlábková byli našimi hosty.
Děkujeme. Je důležité, aby si lidé uvědomili, že je důležité historické objekty chránit, odkaz našich předků.
Související
-
Hrajeme pořád s úsměvem, směje se Smiling String Orchestra, čerstvý držitel ceny Hradecká múza
Český rozhlas Hradec Králové vám dnes představí mladé a talentované hudebníky z úspěšného královéhradeckého orchestru Smiling String Orchestra.
-
V Šonově chátrá vzácná fara. Podle památkářů jde o nejohroženější kulturní památku v kraji
V Šonově na Náchodsku chátrá vzácná barokní fara z konce osmnáctého století. Je zapsaná na seznamu kulturních památek a soukromý majitel tak má povinnost se o ni starat.
-
Zchátralý kostel ve Starém Rokytníku u Trutnova se teď snaží zachránit parta místních nadšenců
Na Trutnovsku vznikl spolek Přátel na záchranu Starého Rokytníku. Jde o partu dobrovolníků, kteří se dali dohromady kvůli místnímu kostelu svatých apoštolů Šimona a Judy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
