Herec Ondřej Brett: Potřebuji mít k práci a k životu skvělou partu lidí a hodně zeleně kolem sebe
Pozvání do našeho rozhlasového studia dnes přijal zkušený a oblíbený herec, který v sobě spojuje obrovský divadelní talent, zdravý nadhled i občanskou odvahu. Nový člen uměleckého souboru Klicperova divadla v Hradci Králové Ondřej Brett.
Jaký dojem na vás Hradec Králové zatím udělal?
Otevírám tady třetí měsíc, začínám trošku poznávat město a okolí a musím říct, že ač Ostravu miluju, tak Hradec je její velký konkurent.
To rádi slyšíme. Je pravda, že Klicperovo divadlo vás oslovilo už třikrát? Že jste třikrát dostal nabídku?
Až mi to přijde žinantní to říct, aby to nepůsobilo nějak sebestředně nebo nafoukaně. Ale ano, třikrát jsem dostal nabídku angažmá.
Z party lidí, se kterou jsem se potkal v Hradci teď při prvním zkoušení, jsem úplně unešený. Asi mi chyběla taková komunitní záležitost.
Ondřej Brett, člen souboru Klicperova divadla v Hradci Králové
Teď vás určitě budou chtít hradečtí fanoušci divadla poznat a pochopit, proč ta velká touha. Vojtěch Říha už je v Hradci, ten je také z Ostravy?
Ano. A dokonce Vojta nastoupil na JAMU k mým pedagogům, když jsem já skončil. Přijali ho ti samí lidé, co mě, takže my jsme v podstatě i vrstevníci přes studia.
Čtěte také
Takže nám do východních Čech stěhujete razovitou Ostravu?
Spíš si myslím, že východní Čechy si nás sem zvou. Ostrava je razovitá, ale musím říct, že jsem asi nezažil někde v Čechách upřímnější lidi, než v Ostravě a okolí.
Vy jste působil v Divadle Petra Bezruče 15 let, odehrál jste tam úctyhodných 56 rolí, ten dům jste opravdu miloval a znal do posledního šroubku. Proč jste se rozhodl opustit onu jistotu a své kořeny přesadit?
Protože si myslím, že je v určité době zdravá nějaká změna. A jak jste říkala, po 15 letech, když už znáte úplně všechno a úplně všechny, tak se někam se posunout, aby to třeba i vás zase trochu posunulo. Je fajn kořeny přesadit, ale přesadil jsem je ke kořenům, odkud pochází můj rod, protože my pocházíme z Hradecka. A druhá věc, dodnes má obrovská rodina žije v okolí Liberce, v Jablonném v Podještědí a okolí. Takže já jsem se vlastně přiblížil domů.
Čtěte také
Z toho, co jsem si o vás načetla a naposlouchala, jsem nabyla dojmu, že vy stále potřebujete k životu nové podněty, objevovat, zkoumat, utvářet si názor a pomáhat. Protože kdybyste nebyl herec, byl byste možná politolog.
Můžu vám říct, že mě politika odjakživa moc zajímala. Je pravda, že jsem byl asi v uvozovkách naočkován rodiči a tetou a strejdou, kteří zakládali Občanské fórum a v podstatě ODS na Českolipsku. U nás doma se spousta lidí z politiky střídala.
Vy máte dnes na mikině portrét Václava Havla, kterého jsme si v těchto dnech výrazně připomínali.
Ano, navíc, když už jsem tady v Hradci, tak jsem se zajel podívat i na Hrádeček u Trutnova. Byl to v podstatě můj první výlet mimo Hradec Králové.
Sledujete zprávy i během zkoušení v divadle? Zajímáte se o dění kolem sebe?
Není to zkoušením v divadle, ale teď poslední dobou se snažím zprávám spíše vyhýbat.
Audioknihy, to je má velká láska, věnuji se jim už 7 nebo 8 let. Pracuji pro jedno ostravské studio a máme za sebou asi 12 titulů.
Ondřej Brett, člen souboru Klicperova divadla v Hradci Králové
Aktuální dění vás ale přimělo i k cestě na Ukrajinu, kde jste strávil nějakou dobu. Co jste tam všechno viděl?
Byl jsem tam zhruba týden s humanitární misí natáčet pro televizi. Už to je asi tři čtvrtě roku zpátky, byli jsme tam letos v lednu v dobách největších mrazů. A přestože je to v podstatě devět měsíců, tak se mi o tom pořád nemluví lehce, protože to nejde absolutně popsat. To se musí zažít a musíte vidět sílu těch lidí, kteří žijí doma ve spacácích bez vidiny konce a jsou naprosto rozhodnuti, že nepovolí.
Čtěte také
Muselo to být velmi silné a dokážu si představit, jak vás to zasáhlo. Jak se člověku potom hraje divadlo a řeší herecké problémy, když se vrátí z míst, kde lidé řeší základní přežití?
Teď už jsem zase zpátky v uvozovkách ve svém standardu, ale první měsíce ten návrat k mým návykům, do mého města, do mého státu a do mé Evropy byl strašně těžký. Připadal jsem si, že si tady jen tak žijeme a vlastně nemá extra existenciální smysl ten návrat do klidu. Připadal jsem si strašně nevýznamný a bezcenný.
Dotkli jsme se profesního posunu i vážnějších témat, pojďme se teď už bavit hlavně o radosti a nové divadelní sezóně. Jakého máte psa?
Psa máme divokého, ale pokud se ptáte na rasu, tak je to francouzský buldoček a jmenuje se Eda. Všichni nám říkali, pořiďte si buldočka, je to gaučák, neštěká, bojí se vody, není útočný na lidi a na psy. Tak vše, co jsem teď vyjmenoval, náš Edík je. Tak si myslíme, že je v něm trošku jiná rasa než jen buldoček.
Čtěte také
Už jsi zvykl na nové město a jiná zákoutí na procházky, kde může čerpat energii?
Můžu vám říct, že nás to překvapilo. Od prvního dne si hraje doma, venku poletuje a když přicházíme z procházky, tak už automaticky míří ke vstupním dveřím. A když jsme s ním v Ostravě, tak vůbec k našemu původnímu domu nemíří, i když třeba parkujeme poblíž. Už je to prostě Hradečák.
Vy jste přišel i do nového kolektivu, kde musíte budovat zase úplně novou herní chemii. Funguje to v šatně i na jevišti, nebo máte trému?
Tak samozřejmě kus trémy tam je, protože se chcete předvést pokud možno v co nejlepším světle. Ale z party lidí, se kterou jsem se potkal v Hradci teď při prvním zkoušení, jsem úplně unešený. Asi mi chyběla taková komunitní záležitost. Že spolu po zkoušce jdeme třeba i na večeři, nebo si jdeme zahrát šipky a tak. To já moc potřebuji ke své práci. A za 20 let u divadla poznáte kolektivů a lidí strašnou spoustu.
Čtěte také
Ale ostravský humor je drsnější, to mi neříkejte.
Je tam drsnější humor, ale musím říct, že mně to je strašně sympatické. Pravda, narážíme někdy na nějaké mantinely, ale já osobně to mám hrozně rád.
Ráda zmíním, že posluchači vás mohou znát i z mnoha audioknih. Co je vám sympatičtější, rozesmát publikum, nebo spíše ukázat a otevřít nějaká vážnější témata a důvod k zamyšlení?
To asi záleží na typu role a na typu práce s konkrétním režisérem a na konkrétní době. Ale audioknihy, to je má velká láska. Já se jim věnuji zhruba 7 nebo 8 let, pracuji pro jedno velmi kvalitní ostravské studio. A máme za sebou asi 12 titulů. I když jsem už v Hradci, tak tam pořád rád jezdím načítat a udržuji si tu vazbu dál.
Novinky, informace a hrací plán Klicperova divadla z Hradce Králové, které je čtyřnásobným držitelem ocenění Divadlo roku.
Kde hledáte klid, který z vás vyzařuje? Kde odpočíváte a čerpáte nové síly?
Je pravda, že vy jste mě potkala ráno, kdy jsem ještě takový zpomalenější a rozespalejší. Ale během dne se to rozjíždí, takže si jako moc klidný člověk nepřipadám.
Ovšem rád čerpám energii v přírodě, to je stoprocentní. Ať to jsou Beskydy, nebo Lužické hory, nebo teď nově už jsem objevil i krásu městských lesů v Hradci, kam si jezdím zaběhat. Takže potřebuji hodně zeleně ke svému životu.
Pozvěte nás na závěr do Klicperova divadla. Co tam zkoušíte a kdy a kde vás uvidíme?
Finišujeme zkoušení mé první hradecké inscenace O myších a lidech. Včera byla první velká už kostýmovaná zkouška. Myslím si, že to bude moc hezké představení, premiéra je příští sobotu 17. října. Takže všechny moc zvu.
Do divadla vás pozval herec Ondřej Brett. Ať se vám daří nejen na prknech, co znamenají svět, ale i ve městě. Zkrátka, ať si Hradec zamilujete stejně rychle jako Ostravu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.






