Hemostáza! Důmyslný systém, který nás chrání před sklonem ke krvácení i před vznikem trombóz

O hemofilii a trombofilii, i o tom, co dnes medicína dokáže, si povídáme s prof. MUDr. Petrem Dulíčkem, Ph.D., vedoucím Centra pro poruchy hemostázy IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Petr Dulíček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Když se řekne porucha srážlivosti krve, co si pod tím laicky představit?
Systém krevního srážení, tzv. hemostáza, je velice důmyslný systém, který nás chrání před sklonem ke krvácení a na druhé straně i před sklonem k trombóze. Čili ten systém je u zdravých lidí velmi dobře vyvážen. To nás chrání, abychom zničehonic nedostali trombózu nebo zničehonic nezačali krvácet.

Geneticky jsou samozřejmě jasně definovaná onemocnění, ale například hemofilii můžete získat i v pokročilém věku.
prof. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., vedoucí Centra pro poruchy hemostázy IV. interní hematologické kliniky FN HK

A pokud dojde k poranění, aby došlo k tvorbě trombu v adekvátním množství a také, aby člověk nevykrvácel. V případě jakékoliv poruchy tohoto systému ve smyslu sklonu k trombóze hovoříme o trombofilii. Pokud jde o sklon ke krvácení, pak hovoříme o krvácivé chorobě. Jinými slovy, krev by se měla srážet tak akorát, v ideálním případě.

Čtěte také

Trombóza, tichý zabiják. Prevencí je zdravý životní styl, dostatek pohybu a vyvarovat se stresu

Co se v těle děje, když se krev sráží málo, nebo když se sráží příliš?
Když se krev sráží málo, tak má člověk tendenci k nadměrnému krvácení a podle toho, jakou má chorobu a hlavně, v jaké tíži má klinické projevy. Když má těžkou formu onemocnění, tak může krvácet spontánně bez jakéhokoliv vyvolávajícího momentu. A to je samozřejmě velmi nebezpečné, protože může dojít až k život ohrožujícímu krvácení.

Mírné formy onemocnění se mohou projevit pouze při operacích nebo při poraněních.

Na druhou stranu je v populaci velké procento lidí, kteří mají geneticky predispozici, čili sklon, ke vzniku krevní sraženiny, trombu. V takovém případě zase podle tíže může zničehonic člověk dostat trombózu, na kterou může i umřít. Čili ideální je nemít ani jeden sklon.

Čtěte také

iROZHLAS

Pro někoho běžný výlet, pro hemofiliky mimořádný výkon. Na Zvičinu vystoupali díky společné akci

Jsou tyto poruchy vždy vrozené nebo mohou vzniknout i během života?
Geneticky jsou samozřejmě jasně definovaná onemocnění, ale například hemofilii můžete získat i v pokročilém věku. Čili jedno ze základních dělení krvácivých chorob je na vrozené a získané. Absolutně nejvíce těch získaných my navozujeme v medicíně tím, že lidem dáváme léky, laicky řečeno, proti srážení krve.

Pak ti lidé mají vychýlenou krevní rovnováhu a mají větší sklon ke krvácení.

Jaké příznaky by nás měly přivést k lékaři?
V případě krvácení je to nadměrný sklon ke vzniku modřin. Lidé mají krvácení z nosu, po běžném poranění mají více modřin, déle se jim hojí. Když mají málo krevních destiček, dělají se jim takové tečky na dolních končetinách. U žen se to může projevit nadměrnými ztrátami krve při menstruačním cyklu.

Petr Dulíček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Petrem Dulíčkem, Ph.D., vedoucím Centra pro poruchy hemostázy IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.