Hasič, co se nezastaví. Navštěvuje exotické hasičárny a buduje muzeum

16. listopad 2016

Práce hasiče jako poslání, které nekončí s koncem pracovní doby. Takhle vnímá své povolání Jakub Morávek, který o dovolené cestuje po hasičárnách celého světa.

Zatímco hasiči z New Yorku jsou zejména po 11. září 2001 uctíváni jako národní hrdinové nejen Američany, ale i svými kolegy z jiných zemí, na Haiti hasiče k požáru nikdo ani nevolá. Jakub Morávek při svých cestách po světě nahlíží do života místních hasičů.

Navštívil už nejen hasičské stanice ve Spojených státech, Kanadě nebo Japonsku, ale také v Turecku, Číně, Kambodži, na Haiti nebo v Keni.

„Vybavení hasičů vždycky odráží situaci v té zemi. Na Haiti hasiče nikdo ani k požáru nevolá. Dvoumilionové hlavní město má jedinou hasičskou stanici a většina lidí ani netuší, kde ta stanice je,“ vysvětloval Morávek moderátorce Zuzaně Plíškové.

S japonskými kolegy

Právě na haitské stanici viděl zatím asi nejhorší vybavení ze všech míst, která navštívil. A to třeba v Kambodži hasiči často zasahují u požáru v sandálech a mají štěstí, když nemají děravou hadici.

Hasiči a policisté v jednom

„V Kambodži jsou totiž hasiči zároveň členy policejního sboru. Takže přes den pracují jako policisté – honí zloděje, řídí dopravu. Když hoří, běží se na hasičárnu převléknout a jedou. Ale obě tyto činnosti zvládat nejde,“ popisoval neutěšenou situaci asijských kolegů.

Velmi zajímavý byl pro něj i zážitek z Číny. Dostat se tam na hasičskou stanici je totiž pro běžného smrtelníka téměř nemožné – hasiči jsou totiž součástí armády. Stačilo si ale na problém s návštěvou stanice postěžovat u večeře v hotelu a rozjel se kolotoč.

S vybavením hasičů ze Sister Bay, Wisconsin, USA

„Jeden zaměstnanec hotelu měl kamaráda v armádě, vysokého důstojníka. Zavolal mu a ten nám k našemu překvapení připravil velké uvítání na místní centrální hasičárně. Takovou exkurzi jsem nikdy neměl. Všechno bylo naleštěné, všichni hasiči v pozoru nastoupení, vzali nás dokonce na centrální operační středisko,“ vyprávěl s tím, že bez kontaktů by tohle v Číně množné nebylo.

S hasiči z Libanonu

Obvykle ale žádné oficiální pověření pro návštěvu hasičárny nemá. Zato už nejméně v deseti jazycích umí říct: „Dobrý den, já jsem hasič.“ Velmi často to stačí a kolegové ho vřele uvítají.

Muzeum začínalo v garáži

Kromě cestování po hasičárnách ve světě se ale Jakub Morávek také pracuje na doktorátu na vysoké škole a zároveň na ní učí. A aby toho k běžnému povolání hasiče nebylo málo, zakládá s kolegy hasičské muzeum.

Původně začínalo v garáži jeho rodičů. „Dokud exponáty představovaly sekyrky, helmy a nějaké hadice, tak to šlo. Ale vloni jsem sehnal hasičskou Tatru 613, dostali jsme Avii a už se to do garáže nevejde. Proto jsme koupili starou stodolu v obci Kočí nedaleko Chrudimi,“ vysvětlil Morávek.

Tam v současné době parkuje osm hasičských vozidel a další pravděpodobně brzy přibydou. Exponáty navíc vozí hasič-cestovatel i ze svých výletů do ciziny. Oficiálně ale muzeum ještě otevřené není. Zájemci, kteří by se rádi na exponáty podívali, ale na stránkách hmkoci.cz najdou kontakty na Jakuba Morávka i jeho kolegy, kteří jim po domluvě neustále se rozrůstající muzeum předvedou.

autor: ska
Spustit audio