Hantavirus! Jaké jsou příznaky? A jaké je riziko tohoto nebezpečného viru u nás v České republice?

Proto v radioporadně probereme hantavirus, klíšťovou encefalitidu, lymeskou boreliózu, ale také očkování a první pomoc. Hostem ve studiu je prof. Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti a také děkan Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany.

Roman Chlíbek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Začněme tím, co teď lidi možná nejvíc znervózňuje. A to je hantavirus. Jak byste jednoduše vysvětlil, o co jde? A je v Česku důvod k panice?
Hantavirus rozhodně není žádná novinka. My ho i u nás známe už desítky let. Poprvé byl objeven v roce 1976 v Koreji u řeky Hantan. Proto se pojmenoval podle této řeky, kde ho poprvé u zvířat našli.

Čtěte také

Je ptačí chřipka hrozbou pro lidi? O rizicích i bezpečných vajíčkách mluví šéf veteriny Aleš Hantsch

Do médií se nyní dostal zejména díky tomu, že se objevila mezinárodně významná událost, když se objevil mezi cestujícími na výletní lodi.

Je jaro, kdy se lidé častěji dostávají do kontaktu s hlodavci a jejich výměšky, a to vždy zvýší pozornost Na druhou stranu je důležité říci, že v tuto chvíli u nás rozhodně nehrozí žádná epidemie. Nebo nehrozí, že by se virus v tuto chvíli měl u nás nějak dramaticky šířit. V Čechách pořád platí, že máme spíše ojediněle a dlouhodobě se nijak dramaticky neměnící se případy.

Když lidé slyší slovo virus, tak samozřejmě po nedávných zkušenostech často zpozorní. Je důležité rozlišovat viry, které se i běžně vyskytují u nás?
Typů virů je samozřejmě více a to, co způsobilo současnou situaci, je právě virus pocházející z Jižní Ameriky, který má potenciál a může se šířit mezi lidmi. Proto se také na zmíněné lodi rozšířil. Je ale potřeba si uvědomit, že to bylo i kvůli tomu, že tam byli lidé v dlouhodobém a velice těsném kontaktu. Tento typ viru se zatím u nás nevyskytuje a ani takové situace těsných kontaktů tady nejsou.

Čtěte také

Očkování od základů, jak působí na náš imunitní systém? Mýty o nežádoucích reakcích

Přenašečem jsou hlodavci, takže rizikové může být třeba uklízení chalupy nebo sklepa, kde se člověk dostane s hlodavcem do kontaktu? Nebo jsou rizika spíše jiná?
Může to takto být a je to v našich podmínkách asi nejčastější a nejrizikovější, protože virus se objevuje v trusu, v moči a ve slinách hlodavců, zejména myší, hrabošů, potkanů či krys. A dostává se i do toho prachu. Takže na jaře, když lidé třeba začínají uklízet sklepy, půdy a kůlny, tak zejména při suchém zametání se víří prach, který může být kontaminován virem. Lidé ho mohou vdechnout a mohou onemocnět touto nákazou.

Takže přenos je možný vícero variantami?
Nejčastěji k tomu dochází právě tím vdechnutím prachu, protože případů, kdy vás kousne myš nebo krysa, je poměrně málo. Ale situace, že jste v prostředí, kde přes zimu byly myši a virus se dostal do prachu, jsou daleko častější. Nejčastěji se lidé nakazí tím, že virus vdechnou. Na druhou stranu jsou tady opatření, kterými se to dá eliminovat i v našich podmínkách.

Jaká jsou ta opatření?
Pokud budu nějaké takové prostory uklízet, vždy je lepší trošku na vlhko, abych tolik nevířil prach. Na úklid používat určitě rukavice, to je asi to nejmenší, co mohu udělat. Budu-li zametat prašnou půdu, tak ji trošku zvlhčit a vzít si ústenku, nejlépe respirátor. Ten známe z doby covidu, který umí zastavit, abychom viry nevdechovali. Takže takovou ochranu je vhodné použít.

Čtěte také

Kvůli mírné zimě se na Hradecku přemnožili potkani, řešením je odborná deratizace

Mluví se o fatálních následcích hantaviru. Možná proto jsou lidé tolik pozorní, i když věříme, že je riziko minimální. Ale zajímalo by mě, jestli se mění výskyt podobných infekcí s oteplováním a s pohybem zvířat po celé planetě?
Případné posuny ve výskytu této nákazy spíše nesouvisí s tím, že bychom na mapě nějak přesouvali víceméně postižené státy, ale nejvíce to vždy souvisí právě s hlodavci, To znamená, pokud se kdekoliv na světě přemnoží hlodavci, tak logicky riziko nákazy může stoupat. Tedy souvisí to hodně i s tím, jak tvrdá a dlouhá byla zima a kolik hlodavců se namnožilo.

Můžeme popsat příznaky, které doprovázejí hantavirus?
Trošku horší zpráva je, že zpočátku vypadají ty příznaky jako chřipka, takže si člověk může myslet, že má chřipku. Protože je horečka, únava, bolesti kloubů, svalů a to může být zrádné.

Ale u hantavirů se později rozvinou i závažnější příznaky. To je postižení dýchacích cest, dušnost a postižení ledvin, případně vysoká horečka s krvácivými projevy. Může se objevit pokles tvorby moči, bolesti břicha, zvracení. Čeho se bojíme nejvíc, jsou právě ony krvácivé projevy a postižení ledvin.

Čtěte také

Zoonózy, to jsou nemoci zvířat přenosné na lidi. Můžete naopak také vy svého psa něčím nakazit?

Určitě hantavirus nebudeme zlehčovat, ale ještě jednou musíme zdůraznit, že riziko tohoto nebezpečného viru je u nás v České republice minimální.
Je minimální a při běžném pobytu venku nebo pohybu ve městě nám riziko prakticky příliš velké nehrozí.

Od ledna do dubna bylo už letos v Česku evidováno 10 případů klíšťové encefalitidy a 1830 případů lymeské boreliózy. Je to na začátek sezóny hodně případů.
Je to hodně případů a jen to potvrzuje dlouhodobý trend, kdy sledujeme zvýšený výskyt jak klíšťové encefalitidy, tak i lymeské boreliózy. Jen pro zajímavost, lymeská borelióza se doposud vyskytovala řádově v tisících případů za rok, v loňském roce 2025 to poprvé vystřelilo na 11 000 případů ročně.

Takže pokud už počátkem roku máme zvýšená čísla u obou onemocnění, jen to potvrzuje, že se jedná o něco, s čím musíme počítat a je potřeba o tom mluvit.

Roman Chlíbek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Je pravda, že virus klíšťové encefalitidy se může přenést už během několika minut po přisátí, zatímco u boreliózy hraje délka přisátí větší roli? Je dobré se nechat očkovat? Celou radioporadnu s prof. Romanem Chlíbkem, předsedou České vakcinologické společnosti, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.