Háčkovaná krajka opět v módě, Most v Hejtmánkovicích a Sítě zase „zdobí“ Sněžku. NEJ reportáže týdne

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Čtěte také

Přestože se traduje, že háčkování patří k nejsnadnějším ručním pracem, stáří této techniky nelze přesně určit. Je velmi pravděpodobné, že háčkování vznikalo společně s pletením. Víme, že háčkovat uměly už ženy v době bronzové, protože z této epochy se zachoval zbytek háčkované síťky na vlasy nalezené archeology ve vykopaných hrobech.

K ocenění půvabu háčkovaných prací došlo v plném rozsahu až v průběhu 19. století. Kolem roku 1850 se běžně háčkovaly podkladové sítě pro krajky, vložky, obruby i lemy, zejména ale pro napodobované renesanční šité krajky. Mluvíme o tom, proto, že háčkování se, milé dámy, vrací opět do módy! Proto jsem do rubriky módní trendy pozvala módní návrhářku Jitku Šedovou.

Čtěte také

Klasicistní most se sochami svatých v Hejtmánkovicích u Broumova by mohl dál spojovat oba břehy Liščího potoka. Stavba z roku 1819 je ve špatném stavu a Královéhradecký kraj ho chtěl zbořit a postavit místo něho most nový. Místní ale na obranu mostu sepsali petici a přiměli krajské úředníky, aby místo bourání mostu zvážili jeho opravu.

S Petrem Bergmanem, iniciátorem petice za záchranu mostu v Hejtmánkovicích na Broumovsku, stojíme právě u zmíněného mostu. Přiznám se, že když jsem po něm poprvé jel, tak mi ze silnice nepřipadal nijak výjimečný. „Je to krásný most z původních pískovcových bloků, které jsou bohužel zakryty torkretovým pláštěm, tedy stříkaným betonem, který je popraskaný. Ten by se především měl odstranit.“

Čtěte také

Na vrcholu Sněžky a v jeho bezprostředním okolí jsou znovu natažené metr vysoké ochranné sítě. Správci Krkonošského národního parku jich tam nainstalovali zhruba dva kilometry a i kvůli jejich sytě červeno-oranžové barvě je skutečně nelze přehlédnout. Právě tuhle barvu ovšem zvolili ochránci přírody záměrně.

„Když jsme sem dávali sítě poprvé, tak to popudilo spoustu lidí. A začali se ptát, proč sem dáváme takové hnusné sítě,“ říká jeden ze strážců přírody parku Michal Skalka.

A rovnou nabízí také vysvětlení. „Tak jsme jim odpovídali, že je to proto, abyste se zeptali, abyste se také dozvěděli, proč nemůžete lézt za onu zábranu. Pro nás je to možnost dialogu s lidmi, kteří se nezajímají o ochranu přírody. Nečetli návštěvní řád parku, který, upřímně řečeno, čte málokdo. Ale ty sítě je vyprovokují a vzbudí v nich otázku.“

autor: baj
Spustit audio

Související