Habaděj na cestách: Helsinky - Bílá perla severu, město kultury, designu i mnoha českých stop
Za dovolenkovými nebo prázdninovými zážitky nemíří všichni jen do teplých krajin. Své příznivce má i sever Evropy, i když to hned nemusí být extrém kdesi kolem Polárního kruhu. Příjemnou, pohodovou, přitom i docela dynamickou atmosféru může nabídnout například hlavní město Finska.
Helsinky mám rád. Proto je dnes chci doporučit a ve zkratce představit také vám, posluchačům. Jenže kam dřív, když lákadel je skutečně “habaděj”. Tak třeba radím po vlastní zkušenosti i pár míst, kde jsme v Helsinkách zanechali nějakou českou stopu. A začal bych rovnou na traktoru, protože název naší značky “Zetor” si Finové povýšili hned na všechny traktory. Ve Finsku traktor = Zetor. V Helsinkách najdete restauraci, kde Zetor je nejen v názvu, ale kde si můžete dát některou z místních specialit usazeni za volantem traktoru nebo si ji nechat naservírovat na kapotu.
S notnou dávkou pýchy, podpořenou špetkou nostalgie, bych pak přidal ještě naši stopu další.
Helsinský medailově zlatý stadion, kde zářily hvězdy světové atletiky - manželé Zátopkovi. Za ohromný životní zážitek v té souvislosti považuji možnost držet v ruce oštěp, kterým Dana Zátopková právě v Helsinkách vyhrála olympijské zlato a také šanci projít se po dráze, kde doběhl zlatý i její manžel Emil. Na - pro nás památný - stadion se v Helsinkách můžete podívat i z věže, kterou Finové postavili do výšky přesně 72 metrů a 71 centimetrů. Což je délka zlatého hodu jejich oštěpařského šampióna Matti Järvinena z olympiády v roce 1932. Tak moc Finové milují hod oštěpem.
Když už jsem nakousl ty české stopy v Helsinkách, pak si tu na mnoha místech můžete připomenout i chuť našeho piva v restauracích a pivnicích s českými názvy - Vltava, Hádanka nebo Milenka.
Ale pojďme Helsinkami dál
Určitě přitom doporučuji zavítat do některého z moderních a hlavně architektonicky pozoruhodných kostelů. Ten, kterému se říká “Skalní” na Chrámovém náměstí už je turisty doslova okupován od roku 1969. Jedinečnou atmosféru prostoru vylámaného do žulové skály a ozařovaného denním světlem prosklenou střechou stojí za to okusit.
Ale tak jako mě i vás bezpochyby zaujme i jedna z posledních architektonických perel Helsinek - Dřevěná “Kaple ticha” Kamppi. Záměrně umístěná do rušného centra města je nádhernou oázou klidu a už jen pohled na jemné, ladné oválné tvary budovy, obložené smrkovými lamelami, přímo pohladí.
A já se dnes Helsinkami nechal tak unést, že už vám ani nestačím říci podrobnosti k celé části města, kterou všudypřítomný světoznámý finský design pojmenoval „Design district Helsinky“, jen vás upozorním na možnost vydat se po stopách velikánů jako je architekt a designér Alvar Aalto, autor Egypťana Sinuheta Mika Waltari nebo skladatel Sibelius, který má v Helsinkách pomník ze šesti set ocelových trubek. Čtyřiadvacet tun kovu evokuje hudební nástroj nejen názvem “Nehrající varhany”, ale ve větru i zajímavými zvuky. Nedošlo ani na saunovou kulturu nebo spojení Finů s přírodou.
Zkrátka je toho ještě hodně - Helsinky prostě musíte vidět a my se tam v rozhlasovém cestování možná ještě někdy vrátíme.
Na prázdninová páteční dopoledne jsme pro vás připravili zajímavá putování, která připravuje novinář Petr Voldán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.