Greeninfluencerka Eliška Krásnohorská: Jsem milovnice přírody a člověk, co nedokáže zavřít pusu

Kdo je Eliška Krásnohorská, kdybyste se měla sama představit?
Já bych řekla, že jsem prostě milovnice přírody. Jsem pořád studentka, ale obrovská milovnice hor, Krkonoš a potom také člověk, co nedokáže zavřít pusu. Takže o věcech, které vidím a které mi přijdou důležité a sama jimi žiju, tak je sdílím dál a chci o nich mluvit. A v době sociálních sítích o nich mluvím primárně právě na sociálních sítích.

Čtěte také

V Česku ubývá strážců přírody. Ti současní se v terénu stále častěji setkávají s agresivitou turistů

A to je tedy greeninfluencerka, abychom vysvětlili onen pojem.
Ano. Influenceři působí na sociálních sítích a vznikl takový pojem v České republice. Protože nás je víc, kdo se věnuje zeleným tématům, tak jsme vzali slovo green a influencer a spojili jsme to do greenfluencer.

Píšete také básničky? A teď už narážím na vaši jmenovkyni z přelomu 19. a 20. století Elišku Krásnohorskou.
Nepíšu básničky, spíš jen mluvím, než že bych psala.

Jak se u vás zrodila ta láska k přírodě?
Velký vliv na tom má moje mamka, protože ta mě i moji mladší sestru vedla odmalička k tomu, že příroda je krásná a měli bychom si jí vážit. Vodila nás na výlety do přírody a potom jsem začala v sedmi letech jezdit na tábory od Střediska ekologické výchovy a tam se mi prohloubily informace o tom, co my lidé děláme pro přírodu, nebo proti přírodě. A byla jsem už do toho natolik vtažena, že jsem si řekla, že přírodě nechci ubližovat, chci ji poznat a chránit. Takže tak se to nějak zrodilo a potom to jen rostlo, jak jsem se dozvídala nové věci. A samozřejmě v době dospívání otevíráme naši mysl ještě víc.

Pokračuji v tom svém formátu Dobré zprávy z české přírody, takže sdílím, co se dělo při mých cestách. Ale jezdím i do zahraničí.
Eliška Krásnohorská, ochránkyně přírody a greenfluencerka

Připomeňte cenu Josefa Vavrouška, protože jste tady byly před pěti lety u nás v Českém rozhlase Hradec Králové se sestrou a vám bylo 15 let, sestře tenkrát 13. Jak na to vzpomínáte?
Než jsem dnes vešla do studia, tak jsem říkala příteli, že jsem tady byla před lety se sestrou. Pamatuji si, jaké jsem měla na sobě tričko a že jsem měla batoh. Protože jsme odsud přímo odjížděly na onen tábor Střediska ekologické výchovy. Takže na to vzpomínám moc hezky. Nám se po té ceně dostalo hodně mediálního prostoru, což pro malé holky možná mohlo být náročné, ale mě osobně to posunulo a určitě mi to ukázalo, že jsem na správné cestě.

Čtěte také

Kvůli ochraně neživé přírody, živočichů a rostlin dohlíží denně strážci přírody na vrchol Sněžky

Máte přes 80 000 sledujících, to je úžasné číslo.
Jsem za to moc vděčná. Je za tím spousta let práce, já jsem s tím natáčením začala ve 12 letech na YouTube se sestrou a potom v 19 letech jsem začala na Instagramu. Sestra nakonec nechce být úplně v tom veřejném prostoru, věnuje se ochraně přírody sama, ale ne ve veřejném prostoru. Tak jsem si řekla, že to zkusím v krátkých videích na Instagramu. A tam to zabralo rychleji a nastartovalo se to a pořád roste. Já jsem za to strašně vděčná, protože chci ty myšlenky sdílet dál.

Nějakou dobu jste spolupracovala i s Ministerstvem životního prostředí.
Ano, v loňském roce jsem spolupracovala na formátu Dobré zprávy z české přírody, kdy jsem sdílela, co krásného se dělo za každý měsíc v naší české přírodě. Ta spolupráce s ministerstvem ale na konci loňského kalendářního roku musela skončit. S novou vládou to skončilo, dojela nám nějaká lhůta do konce kalendářního roku a už mě neoslovili. Spíše mě a i další lidi, co se věnují ochraně přírody na sociálních sítích, pošpiňují.

Čtěte také

Setkání přírody s pamětí. Krkonošští rodáci vzpomínají, aby se Krkonoše nezdály menší, ale hlubší

Kdybychom se podívali na nějaké vaše příspěvky z poslední doby, co jste třeba konkrétně natočila, na co jste upozornila?
Teď upozorňuji na vegetariánství, protože jsem dlouholetá vegetariánka a ono s ochranou přírody souvisí. Sdílím, jak je krásné, co všechno se dá jíst, jak je to jednoduché. Stále pokračuji v tom svém formátu Dobré zprávy z české přírody, takže sdílím, co se dělo při mých cestách. Jezdím i do zahraničí, jezdím často na Fuerteventuru, což je pouštní ostrov, ale my ho zazeleňujeme. Takže sdílím, jak můžeme obnovovat krajinu a jak si z toho můžeme vzít příklad i v České republice. Co tady máme, toho si musíme vážit.

Fuerteventura, jeden z Kanárských ostrovů. Tam tedy jezdíte do pouště sázet stromy?
Ano, hodně zjednodušeně řečeno. Fuerteventura dřív nebyla úplně pouštní ostrov, nebylo to tedy zelené jako tady u nás, protože samozřejmě klimatické podmínky tam jsou jiné, ale byla tam zeleň. Jenže s klimatickou změnou, s velkým větrem a vodní erozí, tak je tam nyní kamenitá poušť. A jeden vizionář, můj velmi dobrý známý, tam začal osobní soukromý projekt, že chce tu poušť zazeleňovat, chce zjistit, jak to dělat a jak to tam funguje. Já jsem se zeptala: můžu tam jet s tebou? A už jsem tam byla čtyřikrát, letos tam pojedu v létě popáté.

Chtěla bych zůstat u environmentálního vzdělávání a mluvení o přírodě. Nebo pracovat jako ranger či strážce v CHKO.
Eliška Krásnohorská, ochránkyně přírody a greenfluencerka

Funguje to? Je už vidět nějaký efekt za ty roky?
Je tam vidět efekt. My se toho hodně učíme i metodou pokus - omyl Protože na to, jak obnovit poušť, není žádný manuál. Ale pokrok tam je vidět. Množství zeleně tam za ty 3,5 roku je obrovské množství.

Čtěte také

Příroda není na jedno použití! V Českém ráji to podtrhují cvičné exkrementy jako Lesní překvapení

Jakou školu studujete? Předpokládám, že má něco společného s přírodou. Ale pamatuji si, že v 15 letech jste chtěla být zahradní architektka.
Tenkrát jsem ještě chtěla být zahradní architektka. Ale to se změnilo, před dvěma lety jsem nastoupila na Mendelovu univerzitu v Brně, ale nesedlo mi to, nebylo to úplně, co jsem si přála, představovala a chtěla v životě dělat. Obor měl být o tom, jak vypěstovat dostatek potravin, abychom nezničili životní prostředí, jak fungovat v krajině, ale zároveň abychom nasytili stále rostoucí populaci. Ale s udržitelností to mělo málo společného, takže jsem i z osobních důvodů studium ukončila a teď v září budu nastupovat na nový obor na Mendelově univerzitě, ale tentokrát na Lesnické fakultě.

Máte tedy představu, co byste chtěla jednou dělat? Kromě toho, že už máte 80 000 sledujících na Instagramu, což je také práce, které se musíte věnovat každý den.
To určitě, řekla bych, že to je docela fulltime job. Ale ráda bych u influencerství zůstala co nejdéle, ale uvědomuj si, že se mi hodně představy o mé budoucnosti mění. I o tom, kde budu žít a jak budu žít. Ale chtěla bych zůstat u nějakého typu vzdělávání. Nevím, jestli úplně ve škole, protože nesouhlasím s českým školním systémem, ale chtěla bych zůstat u environmentálního vzdělávání a mluvení o přírodě. Nebo jako ranger či strážce v nějakém CHKO nebo národním parku. Třeba v Krkonoších, protože miluji Krkonoše.

Čtěte také

Nejcennější přírodní partie Krkonoš jsou v okolí vrcholu naší nejvyšší hory znovu chráněné sítěmi

Co je pro vás na Krkonoších nejkrásnější?
Asi ta jejich rozlehlost. Prostě když člověk vyleze nahoru a vidí tu rozlehlost a také to, že tam žádný den není stejný. Mohla bych každý den chodit na stejné místo stejnou trasou a nikdy to nebude stejné. Takže já to tam naprosto zbožňuji. Mám Krkonoše v pokoji na zdi, mám je vytetované, mám je na tapetě v telefonu. Je to má velká láska.

Co vás čeká v nejbližší době? Jaké máte plány na léto?
Objíždím všechny CHKO České republiky, chci je procestovat sama ze sobeckých důvodů, protože jsou krásné, a zároveň to chci sdílet na sociálních sítích, abych upozornila na to, že územní ochrana České republiky je důležitá a potřebná. Takže mě teď čekají Brdy a Jizerské hory v nejbližší době. Potom zmíněná Fuerteventura a pravděpodobně se podívám ještě i do Mongolska.

Eliška V. Krásnohorská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Naším hostem byla Eliška Krásnohorská, ochránkyně přírody, greeninfluencerka z Podkrkonoší, kterou můžete sledovat na Instagramu. Moc děkuji za rozhovor, ať se vám daří.