Gotická katedrála v Hradci Králové zaujme na první pohled. Nejpůsobivější je červené cihlové zdivo

Počátek stavby kostela Svatého Ducha na Velkém náměstí v Hradci Králové obestírá tajemství, protože se nedochovala zakládací listina. Traduje se však, že ho nechala postavit česká královna Eliška Rejčka, manželka Václava II. a posléze Rudolfa Habsburského.

Majestátní gotická stavba byla založena roku 1307. Královna Eliška Rejčka chrám na památku své korunovace v roce 1303 zasvětila svatému Duchu. Hlavním důvodem pro jeho výstavbu byla údajně skutečnost, že málo prostorný kostel sv. Klimenta už přestal obyvatelům Hradce kapacitně vyhovovat. Informace, které nám poskytlo královéhradecké děkanství, napovídají, že cihly na stavbu byly namísto tradičního pískovce použity kvůli nedostatku tohoto materiálu v blízkém okolí.

Ještě před prvním požárem v roce 1339 bylo dostavěno trojlodí s presbytářem a věžemi. Ke stavebním změnám pak docházelo po každém dalším požáru. V roce 1424 byl v kostele údajně pochován vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který byl pak později převezen do Čáslavi. V letech 1788 až 1789 byl chrám upraven v barokním duchu a o sto let později přistoupil architekt František Schmoranz k náročným stavebním úpravám v pseudogotickém stylu.

Renesanční zvony dokládají mistrovství hradeckého zvonařství

Když požár v roce 1484 poničil město i kostel, oheň roztavil i chrámové zvony a poškodil obě kostelní věže. Při následných opravách byla postavena horní patra věží a pořízeny nové zvony, které se dochovaly dodnes. Jsou důkazem pozoruhodné úrovně hradeckého zvonařství. V severní věži visí dva zvony Orel (Michael) a Dominik (Leopold), v jižní věži je zvon Žebrák (Václav) a Klement. Největším z nich je Orel z roku 1496. Má průměr 176 cm a výšku 132 cm.

Požár pravděpodobně zničil i sanktuárium - nejposvátnější místo určené pro ukládání liturgických nádob. "V tomto případě můžeme být za požár vděční, neboť hradečtí měšťané si pořídili nové, mimořádně krásné a mistrovsky provedené pískovcové pastoforium, což je označení pro pozdně gotický typ sanktuáře - schránku Nejsvětější Svátosti. Bylo vsazeno do zdi na levé severní straně kněžiště. Je datované rokem 1497 a připisuje se slavnému pražskému kameníkovi a staviteli Matěji Rejskovi," píše se v kapitole o historii kostela na stránkách královéhradeckého děkanství.

Celá katedrála je i s opěrnými pilíři dlouhá 56 metrů, 25 metrů široká a 33 metrů vysoká, věže po hlavní římsu mají výšku 39, 5 metru. K nejzajímavějšímu vybavení patří už zmíněné pastoforium, dále cínová gotická křtitelnice z roku 1406, kterou sem přivezli hradečtí husité z podlažického kláštera, v severní lodi je oltář s Brandlovým obrazem svatého Antonína poustevníka. Chrám doplňují cenné varhany z roku 1884 od významného pražského varhanáře Karla Schiffera. V hrobce pod hlavním oltářem je pochováno šest královéhradeckých biskupů.

Betlémský výjev je v katedrále vidět po celý rok

Ve svátečním čase v závěru prosince si návštěvníci mohou každý rok až do Tří králů prohlédnout v boční lodi krásný vyřezávaný hradecký betlém. "Zobrazuje v pozadí šmolkově modrou oblohu s hvězdami a s kometou a krajinu, která je inspirovaná Palestinou. Betlémská scéna je ale přizpůsobena Čechám, například oblečením pastýřů. Pokud by někdo nestihl přijít do katedrály v době, kdy tu betlém stojí, pak chrám nabízí ještě jednu variantu. Obrazy, které nesou betlémské výjevy," upozorňuje vedoucí odboru památkové péče Magistrátu města Hradec Králové Jan Falta.

Katedrála Svatého Ducha v Hradci Králové je pro návštěvníky otevřena od středy do pátku od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 15:00, a také v čase bohoslužeb.