Gerontopedagogika řeší vzdělávání i kvalitu života: Nejdůležitější je neztrácet kontakt s lidmi
Radioporadna o tom, co všechno se děje v našem mozku, jak funguje paměť a jak bychom ji taky mohli posílit či trénovat? Naším hostem je PhDr. Darina Hlinková, PhD., specialistka gerontopedagogiky a také externí lektorka Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové.
Pojďme představit váš obor gerontopedagogika, čím se přesně zabývá?
Gerontopedagogika, se zabývá vzděláváním starších dospělých, ale nejen to, zabývá se i tím, jak nastavit jejich životní styl. Není to tedy pouze na úrovni vzdělávání, ale o kvalitě života.
Vzdělávat se můžeme v každém věku. Pojďme říci, jak funguje paměť, jak mozek pracuje s informacemi?
To je výborná otázka, ale není snadné na ni odpovědět. Lidská mysl i paměť se neustále zkoumají, pořád neurovědci a psychologové řeší, jak to v mozku vlastně funguje. A s postupem technologií docházíme k novým a novým závěrům, ale v podstatě dodnes toho příliš nevíme.Čtěte také
Máme takové ustálené pravidlo, že základem paměti jsou tři kategorie. První je ta ukládací. Často na kurzech trénování paměti vysvětlujeme tak, že si máme představit výrobu jahodového džemu. Úplně jednoduché přirovnání. Musíme jahody nasbírat a nějakým způsobem uložit.
Ale musíme je i zpracovat. To znamená, že je nějakým způsobem systematizuji a roztřídím. Ale pak dochází k té nejdůležitější fázi, kdy si výrobek uložím ve špajzu. To znamená v případě informací, že si je ukládám v mozku a musím najít cestu, abych se k nim dostal.
A když někdo sděluje, že má problémy s pamětí, tak první otázka, která se řeší, je to, kde v těchto třech fázích nastala chyba. Zdali je v tom ukládání nebo v systému uložení, zdali informaci pochopil dostatečně, aby si ji dokázal uložit, nebo jestli je problém s tím samotným vybavováním.
Čtěte také
Může být problém i v tom, že těch informací máme příliš a nestíháme je ukládat a třídit?
Rozhodně je to problém nejen starší generace, ale už opravdu děti na základní škole se setkávají s multitaskingem. To znamená, že dělám mnoho věcí najednou, jsem pod tlakem rychlého životního tempa. A to je velmi destruktivní pro mozek, protože mozek potřebuje systém a klid. Pokud je přehlcený, tak se to potom odráží nejen v paměti.
Co dalšího náš mozek a jeho činnost ovlivňuje, aby fungoval správně?
To je výborná otázka. Vždy se na začátku ptáme, co je pro vás paměť? A senioři nebo účastníci kurzu říkají různé názory o pamatování si, o vybavování, o vzpomínkách. Mozek nám ovlivňuje celou kvalitu života, on nám v podstatě určuje kdo jsme, kam jdeme, do jaké sféry patříme, jaké máme cíle a hodnoty, kam v životě směřujeme a jaké je naše životní naplnění.
Když si to vezmeme hodně filozoficky, tak sice nejsme pouze mozek, ovšem mysl nám ovlivňuje většinu našeho života.
Čtěte také
Jak my můžeme ovlivnit, aby se náš mozek cítil dobře?
Roli hraje spousta faktorů. A jedno takové zlaté pravidlo říká, kdo má zdravé srdce, má zdravý mozek. Což znamená, že pokud dodržuji zásady zdravého životního stylu, tak je velká pravděpodobnost, že mi dlouho bude sloužit i paměť a že budu dlouho mentálně aktivní. Snadno se to řekne, ale těžko se to někdy realizuje.
Podstatné je, že to není jen o stravě a fyziologii těla, je to zejména o životním stylu. Nejdůležitější je neztrácet sociální kontakt. Neizolovat se a netrávit pasivně čas třeba jen u televize, někde v prostředí svého bytu. Mozek je neskutečně stimulován i běžným rozhovorem. Paralelně vyhodnocuje spoustu věcí a vnímá i prostředí. To je nejlepší trénink mozku, který si můžeme dopřát.
Jakou roli hraje ale také třeba odpočinek a konkrétně spánek?
Spánek je obrovská a velmi důležitá kapitola pro rozvoj mozku, nebo obecně pro prevenci jakéhokoliv onemocnění. Je důležité mít nejen kvalitní spánek, ale i dobrý předspánkový režim. Aby se mysl dobře nastartovala na to, že si má odpočinout. Spousta lidí se před spaním dívá třeba do mobilu. A o vlivu modrého světla už toho bylo řečeno spousta.
Je důležité si před spánkem opravdu vytvořit v rámci možností nějaký rituál zklidnění. Udělat si čaj, přečíst si knížku, příliš se nestresovat. Proto třeba není vhodné sledovat televizní zprávy, protože to má na náš mozek vliv, pokud tam jsou negativní informace. Pokud máte normální reakce, tak nám to vyplavuje stresové hormony, které blokují usínání.
Stejně tak se spousta lidí snaží před spaním cvičit, protože to mají zbytkový čas, který mohou věnovat sami sobě. Ale to také není úplně dobré, protože tělo se aktivizuje. Cvičit tedy maximálně do šesti hodin večer, pokud jdete spát třeba v devět hodin.
Celou radioporadnu s PhDr. Darinou Hlinkovou, PhD., specialistkou gerontopedagogiky, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
