FOTOGALERIE: Jedinečné betlémy Josefa Vondry vás teď vánočně naladí v Červeném Kostelci

10. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Betlémy Josefa Vondry

V okolí Červeného Kostelce jsou každoročně součástí vánoční výzdoby některých domácností betlémy, které v minulém století tvořil lidový betlémář Josef Vondra. Za svůj život jich udělal opravdu hodně.

Některé z úžasných výtvorů Josefa Vondry můžete právě vidět v červenokostelecké Městské výstavní síni na výstavě Vánoce s betlémy Josefa Vondry, která také připomíná 110. výročí jeho narození.

Čtěte také

Josef Vondra byl rodák z Jablonného nad Orlicí, kde se narodil roku 1909. Do Červeného Kostelce se později přiženil, pracoval jako holič a ve volných chvílích se věnoval tvorbě betlémů.

V Městské výstavní síni v Červeném Kostelci některé z nich můžete vidět až do 20. prosince 2019.

Zašla se na ně podívat i redaktorka Romana Pacáková, a to v doprovodu Romana Kejzlara z tamního Vlastivědného spolku, který výstavu uspořádal.

Betlémy Josefa Vondry

Betlémy Josefa Vondry jsou svým způsobem jedinečné

Čtěte také

Josef Vondra vytvářel pozoruhodné stavby z kartonu, vyznačující se velkou variabilitou sestav. Z jeho dílny vzešlo také velké množství skříňkových jesliček.

Vyráběl také stromy a plamy do betlémské krajiny a to vše od něj kupovali také ostatní regionální stavitelé betlémů. On zase spolupracoval s řezbářem Josefem Schwarzerem starším z Dolní Hedeče, který mu dodával do jeho betlémů kralické figurky.

Mnoho betlémů Josef Vondra vyrobil pro kostely na Východním Slovensku.

Tady u nás zůstával a tvořil spíše v anonymitě, především z důvodů tehdejší politické atmosféry, která aktivitám tohoto a podobného druhu opravdu nepřála.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.