Farářka Martina Viktorie Kopecká: S tancem jsem se naučila poznávat, co vše dokáže mé tělo vyjádřit

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské, je jednou z deseti nominovaných osobností v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku.

V současné době vám přichází spousta hlasů v této anketě a bude tomu jistě až do konce června. Tedy to je velká radost?
Ohromná radost. Já jsem vůbec netušila, že je nás ve finále jen deset. Skoro si připadám málo šarmantní, abych mohla být v tak úžasné společnosti, ale mám z toho samozřejmě radost, je to moc hezká odměna.

Vydání knihy je pro mne zhmotnění snu. Vždy jsem byla víc psavá než mluvivá. Psaní je pro mě téměř terapií.
Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské

Tato nominace je za rok 2021? Jak vidíte uplynulý rok ze svého osobního pohledu?
Byl to hodně dynamický rok. Já jsem ve službě prožila asi nejnáročnější období. Zatím jsem nikdy nevykonala tolik pohřbů a krizových pastoračních rozhovorů, což souvisí s pandemií, která, doufejme, brzy odezní.

Čtěte také

Díky mladé farářce Žanetě Černochové ožívá znovu po dlouhých letech Husův sbor ve Studnici u Náchoda

Ale zároveň to byl rok roztančený, což bylo obrovské požehnání a taková náplast na všechno trápení, které jsem předtím prožívala.

V televizní soutěži StarDance …když hvězdy tančí jste si vedla velmi dobře. Ale určitě nebylo jednoduché dostat se až do finále. Kdybyste dostala nyní tuto nabídku, vzala byste ji opět?
Neskutečně ráda. Jenže ono je to jedinečné. Tato soutěž se může tančit jen jednou a je to tak dobře. Protože to je neopakovatelné. Nevím, jestli jsem se naučila tančit, neměla jsem žádné ambice. Ale jestli něco vím, že jsem se naučila poznat, co dokáže mé tělo ve smyslu neverbálního vyjadřování.

Píše blog a vydala jste také knížku Deník farářky. Co vedlo k jejímu napsání a uvažujete o pokračování?
Pokračování bude. Chtěla bych se pustit trošku víc do hloubky u některých témat. I StarDance ve mně otevřelo nějaké nezodpovězené otázky, takže bych se jim chtěla věnovat.

Čtěte také

Lidé zapomenou, co jste jim řekli, nebo pro ně udělali, ale nezapomenou, jak se vedle vás cítili

Začala jsem psát v roce 2017 v podstatě do šuplíku. Nejdříve jsem se i bála, že si ty texty někdo přečte. Ale nakonec se spustila taková lavina a přicházely pozitivní ohlasy. Dlouho jsem hledala nějakou linii, za kterou už bych se neměla vydávat. Hranici, o čem už bych neměla psát.

Ovšem já jsem ji vlastně nikdy nenašla. Tak jsem prostě psala dál to knižní vydání je pro mne takové zhmotnění mého snu. Vždy jsem byla víc psavá než mluvivá, přestože to tak možná nevypadá. Psaní je pro mě téměř terapií.

Co dalšího vám v současné době ještě dělá radost?
Pustila jsem se do doktorského studia, což je náročná kratochvíle. Ale zároveň je to výlet do světa, který já nutně k životu potřebuji. Učit se nové věci a poznávat nové horizonty, země, myšlenky a lidi. To vše bylo v době pandemie tak trochu nemožné, ale studium to umožňovalo.

Čtěte také

Dělá trdelníky i zmrzlinu, chodí mezi lidi. Internetový farář Rudolf Špaček, co nevypadá jako farář

Dočetla jsem se, že jste fanouškem kubánského rumu, doutníků a hudby. Je to pravda?
Je to velká pravda. Až si někdy říkám, jestli bych neměla brzdit v rozhlašování této informace, protože to potom vypadá, že podporuji nějakou lihovou lobby. Ale já na tom miluji onen pocit, když si dá člověk trošku rumu, zastaví se a rozlije se v něm taková vášeň pro povídání.

Ovšem já mám momentálně suchý únor a na ten naváže hned postní období. Takže teď si právě s rumem netykám.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.