Expedice Monoxylon zvládla v replice pravěkého člunu uplout na jeden zátah přes 100 km na širém moři
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Družice studentů VUT je už ve startovacím modulu rakety a čeká na let do vesmíru. Družice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického v Brně čeká ve startovacím modulu rakety Falcon 9 společnosti SpaceX na svůj let do vesmíru. Na oběžnou dráhu by měla zamířit v červenci. Kostka je satelit typu krychle o hraně asi 10 cm a váze zhruba 1 kg. Tento typ satelitu bývá označovaný jako cubesat nebo nanosatelit. Jde o finančně dostupné řešení, které umožňuje zapojení do vesmírného výzkumu i univerzitním týmům. Nápad na sestavení družice přišel v roce 2023. Do vývoje kostky se zapojili elektrotechnici, studenti mechanického inženýrství nebo softwarového či systémového inženýrství.
Čtěte také
Čeští a francouzští vědci hledají nová praktická využití oxidu uhličitého. Na vývoji nových polymerních materiálů schopných zachycovat oxid uhličitý a využívat ho jako surovinu pro výrobu nových technologicky atraktivních materiálů, pracují vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd spolu s vědci z francouzské univerzity v Lyonu. Vědci chtějí vyvinout polymerní materiály vhodné například pro nátěrové hmoty nebo ekologičtější polyuretanové pěny. Součástí projektu je také vývoj nové generace polyuretanových materiálů připravovaných bez použití fosgenu a izokianátů, tedy látek spojovaných se zdravotními a environmentálními riziky. Tyto látky mohou u člověka vyvolat vážné dýchací obtíže nebo dokonce až chronické poškození plic. Součástí výzkumu je také recyklace materiálů podle principů cirkulární ekonomiky.
Expedice Monoxylon zvládla na jeden zátah přes 100 km na širém moři. Námořní expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech má za sebou nejnáročnější a zároveň nejdelší etapu na širém moři. Ve středu 24. června urazili v replice pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu kmene mezi ostrovy Lemnos a Kirapanagia za 18,5 hodiny vzdálenost 103 km. Pomohla částečně plachta. Uvedl to ředitel archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku Radomír Tichý, který je organizátorem výpravy. Expedice vyplula v sobotu 20. června, a to z řeckého přístavu Alexandrupole na trasu mezi ostrovy v severní části Egejského moře dlouhou okolo 450 km. Cíl je v přístavu Volos. Expedice má za sebou víc než polovinu trasy, na plavbu má expedice 12 až 14 dnů.
Čtěte také
Čeští vědci testují palivové články pro vodíková letadla. Vodíkové letadlo, které nevypouští žádné emise, je stále blíže realitě. V Ústavu jaderného výzkumu k Řeži začalo testování pohonu s vodíkovým článkem o výkonu, který by stačil pro malé dopravní letadlo. Zatím jde o výzkumný prototyp, který by ale do čtyř let mohl být reálným strojem. Evropský projekt Newborn koordinují čeští vědci. A proto vyrostla mobilní testovací laboratoř právě v Řeži u Prahy.
Vědci vyvíjejí systém s AI technologií pro přesné mapování stavu lesa. Technologie umělé inteligence by v budoucnu mohla pomoci z fotografií velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vyvíjení se podílí tým z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, umělou inteligenci a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa na úroveň jednotlivých stromů a současně předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu. Informace o počtu stromů, jejich objemu, zdravotním stavu nebo druhovém složení jsou klíčové pro plánování těžby, ochranu lesa i dlouhodobou péči o krajinu. Tradiční metody vyžadují rozsáhlou práci v terénu a často jsou časově i finančně náročné. Vědci proto pracují na nástroji, který kombinuje data z dronu, pozemního systému laserového skenování a pokročilých algoritmů strojového učení. Díky tomu bude možné podle nich získávat detailní informace o lesních porostech rychleji, přesněji a ve výrazně větším rozsahu než dosud.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
