Eva Machourková: Za úspěchem AZ-kvízu je jeho jednoduchost
Ačkoliv sama soutěživá není, její pracovní kariéra je spojena s televizními soutěžemi. „Modří už vědí“, to je kultovní hláška z legendární televizní soutěže Hip Hap Hop. V České televizi se vysílala na začátku 90. let. Od roku 1997 běží stejně ikonický AZ-kvíz. Společný jmenovatel, respektive společná jmenovatelka Eva Machourková, dříve Brettschneiderová.
Ovšem nejenom o televizních soutěžích a soutěžících, kteří se vrací, budeme mluvit v Záletech. Mám tu ještě jedno zásadní téma, totiž psychologii. Eva ji vystudovala a v posledních letech se k ní aktivně vrací.
Narodila se v Brně, vystudovala psychologii a pracovala v pedagogicko-psychologické poradně pro děti. Na konkurz do České televize se dostala jako moderátorka dětských pořadů. Byli to holky a kluci z jedné lavice, Oáza s Petrem Horkým a pak Hip Hap Hop. Dnes ve dvojici s Alešem Zbořilem moderují AZ-kvíz, a to od roku 1997. Příští rok tomu bude 30 let.
Televizním pořadům se to moc nestává. Tak si říkám, v čem je kouzlo AZ-kvízu? Proč to lidi pořád baví?
Možná bychom se jich měli zeptat, ale já si troufám usuzovat, že to je proto, že v jednoduchosti je síla. Není tam zapotřebí dělat kolem nějaké další efekty, jde tam čistě o vědomosti. Otázek a odpovědí, které v tom časovém prostoru zazní, je díky tomu, že tam nejsou kolem toho žádné další efekty, hodně. Koho to zajímá, kdo si chce trošku vyzkoušet svoji paměť a usedne, tak během těch 20 minut má docela velkou šanci. Také je to asi tím, že otázky jsou z nejrůznějších oborů a je tam široký záběr. Také si myslím, že je to tím, že soutěž je vlastně původní. Není to žádný model, který by byl někde koupený ze zahraničí.
Kdybychom role obrátily, já bych byla vámi, vy byste byla někým ze soutěžících. Co byste o sobě řekla?
Čtěte také
Tak já bych asi o sobě řekla, že jsem teď hlavním povoláním dětský psycholog a externě spolupracuji s televizí na jedné soutěži. Já se vždycky soutěžících ptám, jaké mají radosti, co jim přináší nějaké potěšení. Já bych řekla, že určitě je to ta práce, ale je to také hodně rodina. A když mám volno, tak se můžu projet na kole nebo se jít někam projít nebo si jít zaplavat.
Říkám si, že za ty roky už musíte mít chování lidí v soutěžním prostoru ve studiu docela prokouknuté. Jsou ale momenty, které vás překvapí? Vzpomenete na nějaký?
Se vzpomínkami je to trošku těžké, protože 30 let je strašně dlouhá doba, těch lidí je hodně. Mně se teď stává třeba, že někdo přijde, já vím, že už tady byl, ale pak někdo přijde, byl už, a já si na to bohužel nevzpomínám.
Ale já vždycky říkám, že kdybych věděla, že ten čas bude tak dlouhý s AZ-kvízem, tak bych si vedla nějakou kroniku a tam bych si zajímavé momenty zaznamenávala, bylo by to úplně báječné. Ale plánování v televizi je vždycky po půl roce, takže my jsme opravdu netušili, že strávíme takový kus života s AZ-kvízem. Bylo to vždycky takové jako radostné překvapení, že stále pokračuje.
My jsme opravdu netušili, že strávíme takový kus života s AZ-kvízem.
Co se mi zdává v poslední době a co je báječné, že chodí čím dál tím víc také mladých lidí, takže jsou tam mezigenerační souboje a opravdu souboje mezi mladými lidmi, z toho mám velkou radost. Také se nám třeba teď stalo, že přišel jeden soutěžící, když se dostal k bankomatu, tak využil ten prostor. Zeptal se, jestli může někoho pozdravit. Měl teda už opravdu jenom malinkou chvíli, bohužel nešlo to nějak natáhnout, ale stihl ještě požádat svoji partnerku o ruku.
Když vzpomenete na bezprostřední reakci v Hip Hap Hop, je tam něco, co vám automaticky naskočí?
Nejsilnější vždycky byl sprchovací kout, protože tam šlo o to, že ten, kdo vyhrál, dostal nějaké závěrečné otázky, teprve podle toho, jestli prošel, padaly kuličky štěstí a dostal tu vkladní knížku, kde byly nějaké peníze, anebo zmoknul. Ty děti to nesly opravdu velmi statečně.
Máte možnost nahlédnout do scénáře i s odpověďmi ještě před vysíláním? Prozradíte?
Na začátku jsme měli scénáře dopředu, abychom si je pročítali, ale přiznám se, že teď už hodně let prostě přijdeme a čteme otázky a odpovědi napoprvé.
Jak dlouhý čas ve studiu strávíte? Předpokládám, že se točí s nějakými drobnými pauzičkami.
Natáčíme vždycky během jednoho dne pět dílů a mezi těmi jednotlivými díly je taková necelá půlhodinka na odpočinek, převlečení, připravení toho dalšího dílu. Většinou točíme v blocích čtyři dny, to znamená, že máme 20 dílů.
Poslední otázku klade umělá inteligence. Kterou otázku v AZ-kvízu byste nikdy nechtěla dostat?
Já myslím, že kdybych se přihlásila do nějaké soutěže, jako je AZ-kvíz, tak myslím si, že umělá inteligence unese tuto odpověď, že bych nikdy nechtěla dostat otázku, na kterou bych neznala odpověď.
Hodí se jí vystudovaná psychologie, když přichází soutěžící do studia, když s nimi mluví? Jak vzpomíná na soutěž Hip Hap Hop a jak se k ní dostala? Vzpomene si na nejvyděšenějšího soutěžícího? Proč si zvolila studium psychologie? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
