Eva a Václav Hudečkovi: Láska podle scénáře přerostla v reálnou. Ten film byl zásadní

24. červen 2022

Spisovatelka a herečka Eva Hudečková a houslový virtuos Václav Hudeček tvoří harmonický manželský pár už neuvěřitelných 45 let. Jak se poznali a kudy se ubíraly jejich cesty?

Eva Hudečková říká, že rozhodnutí začít jen psát jí dalo svobodu, a mohla tak doprovázet svého muže na koncertní turné. „Já byl za to moc rád. Ona je skvělý společník,“ pěje ódy Václav Hudeček. „My jsme na těch cestách vymysleli a následně zrealizovali několik projektů, například Akademii v Luhačovicích nebo Svátky hudby v Praze, ty už fungují 30. sezonu,“ vyjmenovává Eva.

Než se dala na dráhu spisovatelky, zapsala se do srdcí televizních diváků i jako herečka. Upoutala na sebe rolí lékařky Evy v legendárním seriálu Sanitka, s její představitelkou však nemá v reálném životě moc společného. „Já jsem dost konstruktivní typ, a když něco nejde, hledám nějaké řešení. Tak já ten sebeubíjející problém této doktorky neměla, ale byla to zajímavá postava, jen se toho spousta vystříhala a původní rozměr se z toho vytratil.“

Být nejdříve herečkou však asi měla zapsané v osudu. Už jako dítě milovala knížky a ráda recitovala. V osmi letech mohla sama jezdit do Národního divadla nebo do kina. Po škole se zapsala na DAMU a začala hrát. Díky tomu poznala i svého muže.

Láska podle scénáře

Jejich cesty svedl dohromady film Sedm pater pro tisíce přání z roku 1976. Před natáčením tohoto filmu o své existenci už sice věděli, ale do té doby se nepotkali. I když se mohli sejít na různých akcích už několikrát, nikdy to nevyšlo.

„Pro nás je ten film naprosto zásadní moment našeho života, tam jsme se poznali. Vlastně jsme to měli napsaný ve scénáři. Podle něj jsem se měla zamilovat do houslového virtuose a bude to na celý život,“ vzpomíná Eva.

Ale zase to málem nevyšlo – Václav Hudeček tu roli nejprve nechtěl. „Já panu režisérovi říkal, že já nejsem herec, že tam můžu maximálně zahrát na housle. A on to nakonec vymyslel a já hrál opravdu houslistu. Evě to tam strašně moc slušelo, měla takový klobouček a tak zamilovaně se na mě dívala, že najednou přeskočila jiskra.“

Venoušek je mým prvním čtenářem

Václava Hudečka přivedl k houslím jeho nezkrotný temperament. „Dnes se tomu říká hyperaktivita. Já třeba miloval zápalky, děda byl okresní velitel hasičů a já tu lásku zdědil, ale opačně. Mohl jsem být pasován na okresního žháře,“ směje se dnes Václav. „Rodiče se mnou měli starosti, takže housle jsem dostal za trest.“

Ukončení Eviny herecké kariéry probírali, Václav viděl, jak ji psaní naplňuje. „Herec nemá nikdy nezávislost, s textem taky moc nemůže hýbat a já už se cítila být v pozici, že už nechci být interpretkou, ale aktérkou. A Venoušek je vždy mým prvním čtenářem,“ říká s láskou Eva.

Eva Hudečková, Alex Mynářová, Václav Hudeček

Uvažovala někdy o návratu k herectví? Housle Václava dlouho nebavily, kdy se to zlomilo? Česko mělo v 60. letech punc kulturní velmoci, to se po revoluci v roce 1989 nevrátilo. Proč je kultura tak důležitá? Poslechněte si v pořadu Slavné dvojice.

autoři: Alexandra Mynářová , djo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová