Elixír mládí v barokní lékárně v Kuksu nenajdete. Ale prášek z lidské lebky a roh jednorožce ano
Víte, jaké je to být lékárníkem? Zkuste si to v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu. Možná si tu připravíte vlastní elixír mládí. Nebo aspoň tabletku. Poznáte, jak a čím se léčilo od baroka po současnost. A kdyby se vám z vůně léčivek zatočila hlava, pomoc je nablízku. Expozice Kouzlo apatyky vám představí vývoj lékárenství od baroka do 2. poloviny 20. století.
PharmDr. Jan Babica, Ph.D. z Českého farmaceutického muzea na Kuksu byl hostem Pavly Kindernayové.
Lákal by vás život ve středověku?
„Nelákal. Určitě bych neodmítl podívat se tam na nějakou časově omezenou exkurzi, například zrovna do nějaké středověké lékárny. Ale žít bych tam opravdu nechtěl."
Čtěte také
Ani délka života v té době nebyla příliš dlouhá.
„To je trošku složitější otázka. Obecně se traduje, že průměrná délka života ve středověku byla velmi krátká. Ale ten průměr snižuje velmi vysoká dětská úmrtnost. Ovšem jakmile člověk překonal dětství, tak měl poměrně slušnou šanci se dožít třeba 60 nebo 70 let. Tedy není to tak, že by všichni ve středověku mírali ve 40 letech."
Byly už v té době nějaké farmaceutické znalosti nebo to byla metoda pokus - omyl?
„Platí oboje. Měli z našeho úhlu pohledu už poměrně úctyhodné farmaceutické znalosti. Ty samozřejmě získávali dlouholetými zkušenostmi. Tedy i metodou pokus - omyl. Ovšem těch omylů se dopouštěli opakovaně v mnoha případech."
Ranhojiči pouštěli žilou nebo přikládali pijavice a podávali nějaký lektvar.
„Pouštění žilou byla jedna z nejběžnějších léčebných metod středověké a ranně novověké medicíny. A to příliš nepomáhalo, naopak to mohlo pacientům spíš uškodit. Ale nelze říci, že by veškerá středověká léčba byla neúčinná."
Bylinky používáme dodnes. I v té době hrály prim v léčbě nemocí?
„Drtivá většina léčiv byla rostlinného původu, ale používaly se i léčiva původu živočišného. A ve velké míře také nerosty, minerální léčiva. Ovšem bylin bylo nejvíce. U řady z nich dnes víme, že se používaly správně. Dnešní vědci ověřují účinky bylin, které se používaly po staletí a v mnoha případech se naši předci trefili.
Čtěte také
Jaké nemoci se řešily ve středověku nejčastěji?
„Nejsem specialista na středověká onemocnění, ale můžeme předpokládat, že mnohem méně trpěli tenkrát typickými civilizačními nemocemi dneška. Diabetes mellitus druhého typu, obezita, metabolický syndrom a podobně. Ovšem naopak velmi bojovali s infekčními nemocemi, s parazitárními nemocemi, chudí lidé mohli trpět nemocemi z podvýživy. Víme také, že už středověký člověk trpěl nádorovými onemocněními."
Pandemie se lidem nevyhýbali ani tenkrát. Ale vakcinace nebyla, tak lidem nezbývalo, než se modlit?
„To je částečně pravda. Modlitba tenkrát hrála velkou roli během pandemií a obecně během procesu uzdravování. Nicméně jaká preventivní účinná opatření během epidemií ve středověku už zaváděna byla. Byla omezována hromadná shromáždění, svatby a pohřby. Jatka se musela přesouvat mimo město."
Čtěte také
Léčitelství souviselo i s magií. Barokní lékárna v hospitalu Kuks ukrývá jistě neuvěřitelné poklady.
„Dnes jsou tam šuplíčky již prázdné, ale mají na sobě samozřejmě nápisy. Lékárna je krásným důkazem toho, co naši předci věděli v 18. století a co vše používali k léčbě. I to, jak se lékárna zařízena a vybavena k léčbě je velmi zajímavé. Zásuvky nesahají až ke stěně, aby za nimi mohl proudit vzduch a jejich obsah se nekazil."
A nejrůznější netradiční přísady do léků také na Kuksu mají.
„Prášek z jeleního rohu nebo prášek z lebky oběšence. Takových ingrediencí je tam celá řada. Ale musíme říct, že jsou netradiční z našeho dnešního pohledu. V 18. století to byla naprosto běžná součást léčby. Například prášek z lidské lebky měl pomáhat při bolestech hlavy, při léčbě epilepsie."
„A dochoval se také roh jednorožce, což je ovšem ve skutečnosti zub nervala. Ten se používal jako univerzální přísada proti škodlivinám, jedům a moru."
Celý rozhovor Pavly Kindernayové s PharmDr. Janem Babicou, Ph.D. z Českého farmaceutického muzea na Kuksu si můžete poslechnout v našem audio-archivu.
Související
-
Barokní lékárna je chloubou opraveného Hospitalu Kuks ve Východních Čechách
Barokní areál v Kuksu nabízí návštěvníkům, vedle známého souboru soch Ctností a Neřestí Matyáše Bernarda Brauna, i pohled do barokní lékárny z poloviny 18. století.
-
Kuks je originálním spojením přírodní kompozice s barokními stavbami. Včetně soch ctností a neřestí
Zavedeme vás na další kouzelné místo v našem kraji. Muselo se také nějakou dobu obejít bez turistů a návštěvníků, což bylo určitě hodně smutné. O to veselejší to je teď.
-
Po mnoha letech uvidíte v hospitalu Kuks kompletní cyklus 37 obrazů Ze života sv. Jana z Boha
Po několika desítkách let mohou lidé v hospitalu Kuks opět vidět obrazy cyklu Ze života sv. Jana z Boha. Jde o sbírku více než 30 pláten, které byly uložené v depozitáři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.