Dva kusy dřeva z jednoho stromu mají jiné vlastnosti. Stačí jiný řez, směr let nebo závětrná strana

Jan Fišer s ručně vyrobenou kytarou
Jan Fišer s ručně vyrobenou kytarou

Dnešním hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je zajímavý muž, který má neméně zajímavé povolání. Jmenuje se Jan Fišer a hradeckého studia přijel z Dubence na Trutnovsku, kde má svoji dílnu. A v ní vyrábí kytary.

Jak jste se k tomuto nezvyklému povolání a profesi dostal? A jak je to dlouho?
Myslím si, že za to hodně vděčím skautskému hnutí, které mě hodně ovlivnilo. Tam se potkaly všechny ty věci. Jednak práce se dřevem a skrz ni jsem se dostal i k hudebním nástrojům. Tam se to potkalo a tak všechno začalo.

Jan Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže jste skaut.
Jsem skaut.

Tedy láska a vztah k přírodě. A ke dřevu.
Určitě.

Vy jste kytarář. Říkám to správně?
Ano, říkáte to správně.

Mám rád proces tvarování a klenutí desek. To dlabání, kdy jde chvílemi o hrubou tesařinu a velké třísky létají vzduchem.
Jan Fišer, výrobce kytar z Dubence na Trutnovsku

Musí být kytarář i dobrým kytaristou a muzikantem či hudebníkem?
Myslím si, že je to velká výhoda. Osobně znám pár kolegů kytarářů, kteří muzikanti nejsou. A velice je obdivuji, protože to musí být o hodně náročnější.

Macalele O hole

Neumí si zahrát na kytaru, kterou vyrobí.
Jde i o představivost, když má člověk spoustu zkušeností s tím, jaký má kytara tón, nad tím při hře na kytaru stráví několik hodin času denně. A to se mu dostane pod kůži. Takže potom má daleko větší představu o tom, jak má kytara hrát, jaký bude mít styl. To jsou rozdíly zvuků a tónů v různých stylech, atd.

Ale nějakou odbornou průpravu ale, předpokládám, máte?
Já jsem obor výroba kytar studoval na houslařské škole v Lubech u Chebu.

Houslařská škola?
Byla to houslařská škola, ale studovala se tam výroba kytar a houslí a smyčců.

Kvalitní ruční práce při výrobě kytar

Nějaké housle jste tedy také v životě vyrobil?
Vyrobil jsem dva smyčcové nástroje, dvě violy.

Vzpomenete si na první hudební nástroj, který jste vyrobil? Něco, co jste stvořil a hrálo to?
Nejdříve jsem studoval tady v Hradci Králové na uměleckoprůmyslové škole obor zpracování dřeva. A tam jsem se dostal k tomu, že jsem začal opravovat kytary. První nástroj, který jsem vyrobil, bylo banjo. Také poslední, další už jsem nikdy neudělal.

Železo je jako pach krve na jazyku, kdežto vůně dřeva vás naplňuje. Dřevo má v sobě úžasný příběh

Richard Poláček a Jan Paďour ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes vás pozveme do Skuhrova nad Bělou, což je kousek od Rychnova nad Kněžnou. Kdysi tam stával hrad a právě do jeho zříceniny se letos už potřetí chystají umělci na 3. ročník řezbářského sympozia Proměny dřeva.

A hrálo?
Žádný zázrak to nebyl, ale byl to takový první polibek hudebním nástrojem.

Ale měl jste z něj určitě radost, ne?
Tenkrát ano, dokonce leží někde ve skříni. Můj první nástroj bych měl mít doma. Tak tam někde leží.

A potom se to už asi rozjelo, když jste zjistil, že vám to jde. Díval jsem se na vaše webové stránky a tam je dokonce několik typů kytar. Není to jen klasická akustická kytara, kterou všichni známe, ale je tam také takový zvláštní, houslový tvar kytary. To mě zaujalo.
Asi nejvíc se zabývám výrobou Archtop kytar, tzn. jazzových kytar s klenutou deskou a ty vlastně vychází z konstrukce houslí.

Violin archtop V - wintage

Ono to vypadá trošku jako housle, ale je to větší. To je asi jazzová kytara.
Určitě, spíš takové violoncello.

Je to také pracné?
To je otázka, co je pracné. Mám úctu ke všem řemeslníkům. Mám kamaráda skvělého instalatéra. Když vidím, jak krásně mu to jde od ruky a když to pak zkouším já, tak jsem z toho nešťastný. Takže obdivuji jakoukoliv ruční práci, která je dobře odvedená.

Ale přeci jen, vy se s tím dřevem asi musíte daleko víc mazlit, než instalatér s trubkou, ne?
Jsem přesvědčen, že láska je úplně stejná jak k železné trubce, tak ke dřevu.

Elektrická jazzová kytara V-16 olše

Jaké dřevo je nejlepší na výrobu kytar?
Nejběžnější, historicky nejvíce používané dřevo tady u nás, je javor klen. Ale vlastně i v Evropě, protože tady se vyvíjela jak výroba kytar, tak houslí. V Itálii se na výrobu barokních houslí Stradivárek používal javor, to bylo takové evropské nejpoužívanější dřevo.

A vy tedy jdete do lesa a vyberte si strom?
Často se to tak děje. Ale ne všechny dřeva jsem schopný si takto pokácet, usušit a zpracovat. Samozřejmě exotické dřevo nakupuji, ale většinu dřevin, které se u nás těží a které používám, tak si je často kácím a zpracovávám sám.

Ve své dílně tedy, když to řeknu poeticky, vdechujete život dřevu a vyrábíte skvělé kytary s logem dvou delfínů. To mě zajímá, proč jsou ti dva delfíni ve vašem logu, pane Fišere?
Vychází to z mého jména. Jsem Fišer, tedy rybář, tak jsem si tam zvolil tento symbol. Ale nejsou to dva delfíni, je to delfín a žralok. Oni se v tom logu jakoby honí.

Barytone

Už jsme trošku naťukli, jak na to jdete pěkně od lesa. Mě zajímá ta představa. Pojďme se k tomu vrátit. Vy jdete po lese, vidíte krásný strom a už máte představu, jak by mohl hrát?
To je docela zajímavá otázka, protože opravdu to tak funguje. Jdu po lese, spatřím krásný strom a já už ho vidím pokácený. Stromy mám rád, tak samozřejmě nejdu a nepokácím ho, protože v krajině stromy působí nádherně. Ale ty hříšné myšlenky oné motorové pily tam někde vzadu vždycky jsou a musím je v sobě hodně potlačovat.

Ovšem někdy je jistě možnost to dřevo mít.
Někdy ta možnost je, i ta potřeba, protože někdy se stromy prostě pokácet musí. Tak potom přijdu na řadu a je možnost dřevo získat.

Kvalitní ruční práce při výrobě kytar

Asi to není tak, že dnes pokácíte strom a zítra máte kytaru. Musí se čekat?
Ano, vysoušení a zrání dřeva trvá spoustu let.

Když je potom dřevo vyzrálé a dostane se vám do rukou, jak probíhá onen proces výroby? Hodně se řeže, tvaruje, hobluje, lepí?
Ano, první zpracování probíhá na kmenových pásových pilách, u akustických kytar na luby a u zadní desky se pohybujeme v tloušťce toho přířezu okolo 5 mm. Takže pásová pila dokáže kmen stromu rozřezat na takové destičky. Jsou to vlastně řezané dýhy a ty se potom dál zpracovávají, ztenčují, ohýbají.

A to potom bude samozřejmě mít dopad na to, jaký bude výsledný tón u kytary.
Určitě.

Jakub Schmidt a Jan Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

To si musíte také představovat hodně dopředu.
Tam hrají roli tloušťky i vlastnosti dřeva, protože i dva kusy dřeva z jednoho stromu mají jiné vlastnosti. Může tam být trošku jiný řez, jiný směr let ve dřevě. Záleží i na straně, která byla návětrná a závětrná. Tam jsou rozdíly ve vlastnostech a s těmi musí člověk počítat, když se do výroby kytary pouští.

Je to tedy obrovská věda. Musíte mít spoustu znalostí a zkušeností.
Já myslím, že věda je všechno. Já se jen prostě zabývám výrobou kytar a tomu rozumím.

Jak dlouho trvá, než vyrobíte kytaru?
Má produkce je kolem 10 až 12 kytar do roka. Takže zhruba jedna kytara měsíčně. Někdy to trvá i déle.

Akustická kytara M - 000

Jakou kytaru vy sám vyrábíte nejraději. Je to právě ta jazzová, na kterou se specializujete?
Nejradši vyrábím Archtop jazzové kytary.

A který moment z onoho výrobního procesu máte nejraději? Je to až ta závěrečná fáze, když se nalakuje?
Tak to je určitě zajímavé, ale já mám rád proces tvarování a klenutí desek, to dlabání, kdy jde v podstatě chvílemi o hrubou tesařinu a velké třísky odlétají vzduchem. A je to poměrně fyzicky namáhavé. Občas jezdím na různé festivaly, kde se potkám s kolegy a oni na to často používají nějaké technologie, frézovací stroje atd. A ptají se mě, proč to dělám ručně, vždyť to je strašná dřina! Ta nejhrubší práce se dá ošidit, dá se to udělat jinak. A já jsem jim vyprávěl, že mě to právě na tom nejvíc baví, jak lítá kolem to dřevo. Oni tvrdí, že bych s tím mohl mít potom ve stáří zdravotní problémy s rukama. Ale zatím to lítá, tak dlabu.

Tím, že to děláte ručně, možná vdechujete tomu dřevu duši, ne? Že se s tím dřevem mazlíte.
Je to možné, asi to nejsem schopen ohodnotit.

Čtěte takéJan Fišer - výroba kytar

A potom, když natáhnete struny a uslyšíte první zvuk?
Tak to je vždy veliké překvapení. Konkrétně u těch jazzových kytar to první zahrání o kytaře moc neřekne, protože proces vývoje tónu je trošku delší. Na tu kytaru se musí chvíli hrát a velice se v průběhu týdnů či měsíců ten zvuk mění. Takže ono první zahrání je někdy zavádějící.

A u klasické akustické kytary?
Tam se to první zahrání projeví více, ale i tam je vývoj znatelný. Takže ono první zahrání je opravdu jen takové ochutnání, jestli kytara ladí, jestli jsou tóny tam, kde mají a případně, jak zhruba se bude tón vyvíjet dál. To se už z toho dá podle zkušeností odhadnout.

Jakub Schmidt a Jan Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak ať vás to hlavně dál baví, takto vdechovat duši dřevu, pane Fišere. Moc děkuji za návštěvu v rozhlasovém studiu. Ať vaše kytary s logem jednoho delfína a jednoho žraloka, dobývají svět. Díky za návštěvu.
Děkuji, mějte se hezky, na shledanou.

Spustit audio

Související