Dušanu Bajzovou zavedla touha po studiu až do České republiky

9. září 2017

Dušana Bajzová se narodila na východním Slovensku, osm kilometrů od ukrajinských hranic. Kromě slovenštiny a češtiny mluví ukrajinsky a polsky. Po gymnáziu přemluvila rodiče, aby ji pustili studovat do Čech. Podařilo se a na osm let se usadila v Brně, kde vystudovala speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě. Věnuje se logopedii a etopedii.

Jak Vám to na základní škole šlo?

„Já byla ta trapná holka, co má ráda školu. Zvládala jsem mít dobré výsledky, aniž bych tomu musela věnovat hodně času doma.“

Tenkrát jste byla jediná Romka ve škole?

„Pocházím z malé vesnice, kde byla a pořád je jen jedna základní škola, takže do ní chodily všechny děti ze tří okolních vesnic. Romů tam bylo víc. Do čtvrté třídy to vlastně byly jen moji bratranci a sestřenice, ale na druhém stupni i další Romové.“

Dušano, potom jste šla studovat střední školu…

„Přihlásila jsem se na gymnázium, k nám do okresního města. Tam jsem byla poprvé jediná Romka, což byl dost zvláštní zážitek.“

V jakém směru?

„Předtím jsem byla zvyklá na smíšené třídy, mohla jsem si vybírat s kým se kamarádit, nebo jsme se kamarádili všichni, ale najednou jsem byla na škole, kde jsem žádného Roma neviděla. Za celé čtyři roky tam ani žádného nepřijali, byla jsem sama.“

A měla jste tam kamarády a kamarádky?

„Jo. Já jsem ještě spojovaná s rusínstvím a tam Rusíni byli, takže jsme si k sobě našli cestu. Ale musím říct, že jsem celkově během studií na Slovensku neměla problém se zařadit i do většinové společnosti.“

Proč jste se potom rozhodla pro studium v České republice?

„Po maturitě jsem se snažila dostat na lékařskou fakultu, a protože jeto opravdu těžké, podala jsem přihlášky jak na slovenské tak i české lékařské školy. A kromě jiného jsem byla přijata do Brna na Masarykovu univerzitu. Mně Brno učarovalo hned na první pohled, a proto jsem se nakonec rozhodla studovat tam.“

Jak dlouho jste vydržela?

„Osm let. Medicínu jsem ale nedokončila. Ve čtvrtém ročníku jsem odešla ze zdravotních důvodů. Nemohla jsem navštěvovat žádné semináře ani cvičení, takže jsem školu přerušila a začala studovat speciální pedagogiku, která mě baví a chtěla bych se jí věnovat i nadále.“

A tu jste dostudovala?

„Dostudovala. Mám hotového bakaláře a teď od září nastupuji na magisterské studium.“

S bakalářem jste se za prací přestěhovala do Prahy. Co děláte?

„Dělám speciální pedagožku v Centru pro podporu rodičovských kompetencí, které patří pod Romodrom."

Pracujete tam jen s romskými dětmi?

„Máme tam převážně romské děti a romské rodiče, ale i matky z azylových domů.“

Pomáháte tedy předškolním dětem? Máte děti, které by mohly normálně navštěvovat mateřskou školku?

„Naší cílovou skupinou jsou děti předškolního věku, tzn. od tří do pěti let.“

Dušano, a jsou pro tyto děti důležité rituály, které se dodržují, než děti nastoupí do školy? Potřebují nějaký řád?

„My děti připravujeme na nástup do běžné základní školy a ony musí splňovat tzv. školní zralost. Dítě u zápisu by mělo umět napočítat do deseti, rozeznávat barvy, znát pár písniček, básniček, procvičujeme také jemnou a hrubou motoriku a grafomotoriku. S dětmi cvičíme, aby byly zdatné, vydržely soustředěné, deset, patnáct minut. Tuto dobu postupně zvyšujeme tak, aby nakonec v první třídě vydržely celých čtyřicet pět minut.“

autor: ide
Spustit audio