Držíme spolu! Petr Hynčica chce být zase tátou pro svého syna. Blízkost rodiny mu dává sílu bojovat

Mladý táta, Petr Hynčica z Rohoznice u Miletína, během několika let vážně onemocněl a dnes už téměř nemůže žít běžný rodinný život ani naplno fungovat jako rodič svého malého syna. 

Čtěte také

Poutník našel důvěru ve své tělo. Leukémie změnila Luďkovi Kopovi životní tempo, ale nevzala směr

Petr trpí chronickou infekcí, zánětlivé změny přetrvávají, zdravotní stav se dál komplikuje.
„Je mi 35 let a jsem tatínkem dvouletého Štěpánka. Před pár lety jsem byl zdravý člověk, který vlastníma rukama stavěl náš dům a žil aktivně - sport a fyzická práce byly mým životem. Dnes už zvládnu se svým synem v náručí jen krátké chvíle. Každý pohyb mi způsobuje bolest, která neustupuje. Ale nevzdávám to: třeba mi pomůže specializovaná komplexní léčba v zahraničí. Přál bych si zastavit progres nemoci, vrátit se k práci, a hlavně k životu s mým synem.“

V krbu v domku v Rohoznici na Miletínsku přívětivě praská oheň. Ke stolu s námi usedla i maminka Lenka Hynčicová a Petrova partnerka Lenka Šecová. Má právě čerstvě po promoci na pedagogické škole, tak je tu i důvod k radosti a gratulacím. Bezmála tříletého Štěpána zatím hlídá dědeček, další přírůstek do rodiny je na cestě.

Přehlédnout se ale zároveň nedají ani obavy z toho, kudy se budou dál ubírat další cesty Petra Hynčici. 35letý syn, partner, tatínek i strýc totiž vytrvale bojuje s chronickými infekcemi a záněty, běžné postupy léčby nezabírají a tělo se dál zhoršuje. Každý pohyb mu způsobuje bolest, která neustupuje.

Sport a fyzická práce byly Petrovým životem

Petr se postupně sám snažil změnit myšlení o své nemoci. Po čtyřech letech boje si řekl, že se musí s daným stavem věcí smířit a přijmout jej jako součást svého života. Tím nastal obrat k jeho určité stabilizaci.

Čtěte také

Honza Jareš oslepl po narození. Splnil si ale svůj životní sen, stal se muzikantem a rozdává radost

Vždy věřil v poctivou práci, spravedlnost a pomoc druhým. I přes zdravotní problémy, které mu obrazně řečeno házely klacky pod nohy už od raného mládí, dokázal vést aktivní život.

Vystudoval vysokou školu, ale dál ho nejvíce naplňovala poctivá manuální práce. Po studiích se tak raději živil jako malíř a natěrač a společně s partnerkou Lenkou ve volných chvílích vlastníma rukama stavěli dům pro svou rodinu v Rohoznici.

Petr je teď dlouhodobě v pracovní neschopnosti, má omezenou soběstačnost. Běžné denní činnosti jako je navléknutí ponožek, delší chůze nebo hraní se synem jsou často bolestivé a vyčerpávající.

Pomoc na cestě k obyčejné radosti z bytí

Stále je tu naděje, že se Petrův stav zlepší, pokud se mu dostane komplexní multidisciplinární péče, na níž se specializuje klinika Alpstein ve Švýcarsku. Pro Petra představuje reálnou naději na výrazné zlepšení stavu a návrat k soběstačnosti.

Petr Hynčica s partnerkou Lenkou a maminkou|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Tato péče je nesmírně drahá, jedna intenzivní návštěva stojí několik set tisíc korun. Přesto Petr věří, že se mu ji podaří absolvovat a vzkazuje těm, kteří mu už teď pomáhají.

„Chtěl bych jim hlavně říct, že si toho strašně vážím. Každá jakákoliv pomoc, jakákoliv částka nebo sdílení i vlídné slovo, jakýkoliv vzkaz mi dává neskutečnou sílu s tím bojovat, protože tři roky jsme s tím žili sami. A já jsem pořád věřil tomu, že to zvládnu, že to zlomím, že ten obrat přijde. Byl jsem zvyklý se prostě starat sám o sebe, nechtěl jsem nikoho zatěžovat. O sbírce jsem uvažoval delší dobu a byl to pro mě hodně těžký krok do toho jít.“

Čtěte také

„Život neskončil. Ještě mám zdravé ruce,“ říká Josef, který byl postřelen a zůstal ochrnutý

A maminka Lenka Hynčicová dodává: „Péťa je velký bojovník a věříme, že i díky lidem, kteří nám taky pomáhají, to vyhrajeme a Péťa bude zase zdravý.“

Zásadní zpráva přišla do domku Hynčicových v Rohoznici na začátku dubna. Termín prvního kola léčby ve Švýcarsku by se měl uskutečnit od 20. dubna do 1. května.

„Po dlouhé době mám konečně pocit, že se věci posouvají správným směrem a že je tu reálná šance, jak můj stav zlepšit,“ dodává Petr Hynčica. Naděje na zlepšení zdravotního stavu je tak reálnější než kdy dříve. Aby ji mohl naplno využít, stále Petr potřebuje pomoc veřejnosti.

Už v patnácti letech totiž do něj vstoupila plíživá a nevyzpytatelná nemoc. Petr trpí závažným chronickým onemocněním, které mu bere nejen energii, ale i chvíle s blízkými. S Petrem Hynčicou a s jeho rodinou se v Rohoznici sešla a jeho neobyčejný příběh tam zaznamenala redaktorka Vlaďka Wildová.

Čtěte také

Neobyčejné příběhy obyčejných lidí. Jana upadla před třemi roky do kómatu, svůj boj ale nevzdala!

Poslechněte si příběh mladého muže, který má jediné přání, aby si ho syn Štěpán nepamatoval jen jako nemocného tátu, co nemohl vstát z postele. Příběh statečného bojovníka, který se ze všech sil snaží, aby zase mohl pracovat a starat se o svoji rodinu. Příběh skromného člověka, který chce žít plnohodnotný život.

Přejme mu tedy, aby se co nejdříve podařilo sehnat peníze na náročnou a drahou léčbu na specializované klinice ve Švýcarsku, která představuje reálnou naději, že by se Petrův zdravotní stav jednoho dne mohl výrazně zlepšit.

Tento příběh z cyklu Neobyčejné příběhy obyčejných lidí pro nás připravila redaktorka Vlaďka Wildová ve spolupráci s dramaturgem Jaroslavem Pokorným a s mistrem zvuku Tomášem Dražkem.

Příjemný poslech!

(Další díl projektu Českého rozhlasu Hradec Králové s názvem: Neobyčejné příběhy obyčejných lidí)