Dřevorubec František Žilák miluje horská kola i adrenalin: Rád ho vyhledávám, dělám v lese a tam je

Několikrát už jsme si tady povídali o extrémních cyklistických závodech v Jižní Americe nebo ve Švýcarsku, kde se podobné závody taky jezdí. A dnes nás přišel František pozvat na něco pěkného domácího. Na Dual Slalom Nebíčko, které bude 10. října ve Ski areálu Nebíčko v Polici nad Metují. Tak co to bude příští sobotu u vás?
Příští sobotu je takový vrchol závodů Dual Slalomu, které letos pořádáme. Jde o seriál tří závodů a vše vyvrcholí celkovým hodnocením na Nebíčku, kde se Dual Slalom ocitne v závěru. Bude závěrečné hlášení vítězů, bude tam skok do airbagu, bude to parádní akce, moc se těším. A doufám, že nám hlavně vyjde počasí.

František Žilák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Co to je Dual Slalom, pojďme si to připomenout.
On to vychází z alpského lyžování, tedy je to vlastně disciplína, kdy jedou vedle sebe dva závodníci, každý ve své dráze. Z kopce dolů, samozřejmě, po sjezdovce nebo po louce, jakkoliv. Ta trať nemusí být dlouhá, jde především o zábavu a o takový návrat ke kořenům, protože dnes už se Dual Slalom tolik nejezdí. Je to občas přidružené k nějaké akci. A já se snažím prostě vrátit ke kořenům, protože to vzniklo v 90. letech, tak jsem se inspiroval a trošku to oživil. Jsem rád, že se to povedlo a lidé se sjíždějí a baví je to. Chtěl bych u toho zůstat.

Jedou vedle sebe dva závodníci, každý ve své dráze. Trať nemusí být dlouhá, jde především o zábavu a o takový návrat ke kořenům.
František Žilák, jezdec na horském kole a dřevorubec

Už jako malý kluk jsi jezdil na kole?
BMX kola tenkrát byly, ano. Chvíli jsem na něm jezdil, ale pak mi přišlo pod ruku první horské kolo a to bylo úplně o něčem jiném. Teplické skály jsem jezdil dolů, když tam ještě nechodilo tolik turistů, takže adrenalin to byl obrovský. Ten mě moc baví. Já jsem vlastně vyrostl na kole, o deseti let závodím, což už je nějaký pátek. Prošel jsem si různými disciplínami, terénní triatlon, toho jsem byl účastníkem pětkrát na Hawai, na ostrově Maui. Byl to adrenalin plavat v moří, kde jsou velké vlny, jet na kole na sopku a pak běžet takovou stepí, to bylo nádherné. Já adrenalin vyhledávám, protože dělám v lese a tam adrenalin je.

Čtěte také

František Žilák: „Když moc brzdíte, tak si namáháte ruce. Říkám, to ani není možné, jak jsem mrtvej“

Ty jsi dřevorubec a kácíš stromy v lese. Máš nejkrásnější kancelář, která může být, na čerstvém vzduchu.
To je pravda. Je to sice náročné, ale ty dny stojí za to, jsou nádherné.

Kromě triatlonu na Hawai, co jsi ještě dělal?
Pak jsem jezdil cross country, to byla hlavní disciplína. Pak jsem se dostal na Xterra, jezdil jsem i maratony, padesátky, tady v Hradci pořádali Cyklo maraton tour. A pak jsem přešel na technickou disciplínu, na enduro. A to se mi moc začalo líbit. Jezdilo se to v Polsku a tam jsem hodně vyhrával, v Česku jsem vyhrával celý seriál. Jezdí se to na oči, to znamená, že neznáte trať, bez předešlého tréninku. Je to nádherné, protože s tím kolem se musíte žít a musíte řešit situace na trati. Dnes jsou enduro série a všechno se trénuje, ale toho nejsem zastánce.

Vraťme se ještě na chvíli do té tvé nejkrásnější kanceláře, do lesa. Jak jsi se dostal k dřevorubectví?
Vystudoval jsem střední policejní školu a pak jsem vůbec nevěděl kudy kam. A skončil jsem v lese, protože ten je mi i na tom kole prostě nejblíž a moc se mi tam líbí. Nechtěl jsem skončit v uniformě. Kluci, co tam skončili, tak všichni odešli. Tak si říkám, že jsem udělal dobrý krok, našel jsem si svoji cestu a život, který mne naplňuje.

8 fotografií

Na co si tam musí člověk dát pozor? Protože v lese je to sice krásná, ale i dost nebezpečná práce, ne?
Je to dost náročné fyzicky, ale každý den je jiný a každý den člověk musí přemýšlet, aby přišel zdravý domů. Protože opravdu těch úrazů bylo už tolik, že si člověk musí dávat pozor.

Práce v lese je krásná, ale i dost nebezpečná. Je to náročné fyzicky, ale každý den je jiný a člověk musí přemýšlet, aby přišel zdravý domů.
František Žilák, jezdec na horském kole a dřevorubec

A je to také zároveň dobrá posilovna. Spoustu závodníků dnes chodí do fitka, to ty nemusíš.
Nemusím, stačí mi motorová pila v práci a nějaký strom.

Co zranění z horských kol? Protože jezdíš v drsném, náročném terénu.
Musím zaťukat, že v lese jsem opravdu měl zatím štěstí, žádné zranění jsem neměl. Ale na kole, tak tři roky zpátky, jsem měl poprvé vážný úraz. Spadnul jsem, prasknul mi rám, cílem jsem proletěl a měl jsem pneumotorax, takže jsem ležel týden v nemocnici na Šumavě. Tak jsem přemýšlel o tom všem, co vymyslet dál, když skončím. Tak jsem oživil Nebíčko. Takže to vzniklo v nemocnici, když jsem ležel a měl jsem roupy. Co vymyslet na podporu Police nad Metují, aby to tam trošku vzkvétalo.

Takže kolikátý ročník to bude letos?
Letos už to je čtvrtý ročník.

Baví mě to, jezdím od svých deseti let, takže člověk v sobě to závodění má. Když ti dají na řidítka číslo, tak se z tebe stane ďábel.
František Žilák, jezdec na horském kole a dřevorubec

Pojďme ještě říct něco k programu, co se tam všechno bude odehrávat?
Diváci uvidí dual slalom, kde budou hlavní hvězdy. Měl by přijet Michal Maroši, který mi to přislíbil. A Michal Prokop, takže to je super, tyto dvě velké hvězdy přijedou. A bude doprovodný program, bude i skok do airbagů, budou odměněni tři nejlepší za nejlepší trik. A přidružená akce, to město vymyslelo před dvěma lety, dlabání dýní a pouštění draků.

Čtěte také

Dřevorubec mistrem republiky v enduru. V práci řeže stromy a ve volném čase zatáčky na kole

Což se mi líbí, když přijde celá rodina, tak mají všichni vyžití. Tatínek si zařádí na trati nebo si skočí do airbagů a maminka si tam třeba s dcerou vydlabou dýni. A mohou si pak pouštět draka. Letos jsem objednal i skákací hrad, takže to bude velká akce. Příští týden v sobotu 10. října v Polici nad Metují na sjezdovce nebo ve skiareálu Nebíčko.

Co tvoje aktuální cyklistická dráha?
Já budu asi jezdit, dokud budu moct. Už jsem v kategorii 45+, tak nějaké medaile tam také jsou, ale řekl bych, že za účast. Ale baví mě to, jezdím opravdu od deseti let, takže člověk v sobě má to závodění Když ti dají na řidítka číslo, tak se z člověka stane ďábel. Ovšem všechno má svůj vývoj, tak už člověk ubírá i v trénincích.

František Žilák, závodník na horských kolech a dřevorubec, byl dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.